Zobrazení zdroje stránky Otevírání Šumavy? Se samými zákazy

{{MediaBankArticle
|Title=Otevírání Šumavy? Se samými zákazy
|Author=Radovan Holub
|Date=2010-03-20
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Fórum – Spory mezi vedením šumavského národního parku a jeho odpůrci pokračují. Autoři názorů na této straně se mimo jiné kriticky vyjadřují k rozhodnutím správců parku, týkajících se splouvání Vltavy, či rostoucí těžby dřeva ze šumavských lesů.

Zelená politika je nevypočitatelná, protože lidé hájící zelené myšlenky se většinou neumějí dohodnout. Jedni střeží ekologické ideály krásné, divoké a liduprázdné krajiny, druzí se je snaží uplatnit v praxi. Jedni si nechtějí zamazat ruce politikou, druzí vidí, že politiku dělat chtě nechtě musí. Věrný obraz toho je kauza splouvání Teplé Vltavy v Národním parku Šumava.

Tradiční druh turistiky v NP Šumava, jímž splouvání bezesporu je, řeší správa Národního parku Šumava od roku 2004 a není ho schopna vyřešit. Už šest let se Vltava nepřetržitě monitoruje. Například v roce 2004 proběhlo 45 hodinových měření toku.

Proběhl terénní průzkum perlorodky, workshopy a semináře.

Výsledek: něco by se mělo dělat.

Nikdo ale nechce říct, co. Mluví se o zvýšení limitu pro splouvání v národním parku na 50 cm, pak na 55 cm, na 78 cm, na 61 cm a zase zpátky na 55 cm. Mluví se o zpoplatnění a regulaci vodáckého sportu, hrozí se pokutami z Bruselu. Mluví se o placeném a řízeném splouvání s průvodcem. O „zátěžovém monitoringu“ na dva roky. Po něm hrozí úplné zavření řeky. Ministerstvo se nechává slyšet, že Vltavu může skutečně natvrdo zavřít. Čísla lítají sem a tam jako míček při ping-pongu. Šermuje se posudky. Hraje se s centimetry a o centimetry. Ale většinou se jen hrozí, měří a diskutuje.

Až v roce 2007 Správa NP Šumava oznamuje, že splouvání Teplé Vltavy v roce 2008 ovlivní „zásadní změna“. OK. Proč ne? Je to přece cenný a krásný tok v unikátní krajině. Změnu má kodifikovat nový Návštěvní řád, projednaný a dohodnutý s obcemi. A tak splouvání Vltavy řeší hned dvě pracovní skupiny. Obce hájí tradiční sport a práva turistů, správě parku je trnem v oku, že kolem Vltavy se prý piknikuje a že se na soutoku Teplé a Studené Vltavy prý lidé koupou. Obcím zase vadí, že v oblasti Vltavského luhu běhají vědci a nikdo nemá přehled o tom, co zjistili. Správa parku uvažuje o vytvoření souvislé zóny se zákazem vstupu podle paragrafu 64 zákona o ochraně přírody a krajiny. Obce se brání.

Terénní průzkum ukazuje, že perlorodka v Teplé Vltavě skoro žádná není, a kdyby byla, tak pádla vodáků jí těžko ublíží. Ukazuje se, že nikoli vodáci, ale průmysl, těžba rašeliny, odvodnění a chemická hnojiva měla a mají radikální vliv na populaci perlorodky. Na původní druhy ryb, které perlorodka potřebuje ke svému životu (pstruh) mají mnohem negativnější vliv dravé ryby migrující z Lipna než vodáci. Ale nesmí se to říkat. Vodák je ve srovnání s nimi nepodstatný. Ale je dobře viditelný a postižitelný. Je prostě takový ...lidský.

Letos v únoru nakonec nový hlas z parku: Teplou Vltavu vyřeší posudek zoologa (další posudek po tolika už hotových posudcích). Nakonec 11. 3. padne rozhodnutí. V období od 1. 6. lze splouvat každý den v době od 8.00 do 20.00 hodin: při výšce hladiny 50–55 cm může splout nejvýše 81 registrovaných plavidel denně, při výšce hladiny nad 55–61 cm může splout nejvýše 108 registrovaných plavidel denně, při výšce hladiny nad 61 cm není počet plavidel omezen. Schválený a projednaný Návštěvní řád je však jen provizorní a bude platit jen od 1. 5. do 31. 7. 2010. Přitom řeší dva velmi zásadní okruhy: cyklotrasy a splouvání v NP Šumava. Posudek zoologa ve hře není a jeho obsah nezná nikdo kromě správy parku. Ptám se: jak to? Takže nebyl potřeba? Nebo si ho správa drží jako eso v rukávu?

Celé roky se hraje s čísly, výsledkem je provizorium A jsme u jádra věci: proč se ve jménu ochrany přírody celé roky hauzíruje s čísly jako na pouti a nakonec je z toho provizorium? Jak je možné, že ke všem současným provizoriím na Šumavě máme na krku další provizorium – ve chvíli, kdy se mluví o potřebě „dlouhodobé vize“ pro Šumavu? Proč si Správa NP Šumava ničí svůj image lavírováním mezi centimetry, proč mluví o „divočině“ a „ekologické péči o les“, když nechává – tentokrát pod ekologickým praporem – plenit Šumavu a ve velkém vyvážet a prodávat šumavské dřevo? Proč mluví o otevírání Šumavy a připravuje přitom nové zákazy? A zas se obloukem dostáváme k nevypočitatelnosti zelené politiky. Na rovinu: člověk je pro skalní ochranáře nepůvodní druh a do šumavské přírodní laboratoře nepatří. Bohužel to však skalní ochranáři nechtějí říct otevřeně a schovávají se tu za „posudek zoologa“, tu za jiné slovní obraty. Jako by se zelená politika styděla za své zelené ideály.

„Člověk je pro skalní ochranáře nepůvodní druh a do šumavské přírodní laboratoře nepatří. Otevřeně to říct nechtějí.“

Radovan Holub, Autor je publicista, bývalý mluvčí Správy NP Šumava