Zobrazení zdroje stránky Péče o lesy v národním parku Šumava

{{MediaBankArticle
|Title=Péče o lesy v národním parku Šumava
|Author=Petr Ješátko
|Date=2000
|Source=
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Správa Národního parku a CHKO Šumava v souladu s § 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny převzala hospodaření v lesích národního parku. Lesy České republiky Hradec Králové, s.p., předaly lesní půdní fond k 1.8.1993 a VLS Sušice a VLS Horní Planá k 1.9.1993.

Pro péči o les v Národním parku bylo v útvaru Národního parku zřízeno Oddělení péče o les. To je na celé ploše 57 000 ha lesní půdy členěno do čtyř Regionálních pracovišť, jejichž sídla jsou v Železné Rudě, Kašperských Horách, Vimperku a Nové Peci.

Pracoviště Železná Ruda

Regionální pracoviště tvoří tři bývalé lesní správy VLS Sušice, dnes tři Lesní strážní obvody Křemelná, Prášily, Srní, k nim přibyla část LČR, Lesní správy Železná Ruda. Celkem tedy více jak 18 000 ha lesních porostů. Plánovaná roční těžba, která činila více než50 000 m³ je po úpravách Lesních hospodářských plánů a odstranění holosečného způsobu hospodaření snížena ročně o více než 10 000 m³. Výchovné zásahy – probírky jsou plánovány ročně na 700 ha, prořezávky na 160 ha, obnova lesa na 120 ha. Obnově lesa musí být věnována zvýšená pozornost dodržením obnovních cílů, především výsadbě dřevin jedle a buku sloužících pro zpevnění porostů rozvrácených kalamitami způsobených nesprávným holosečným hospodařením. Zejména holosečný způsob hospodaření se podepsal na tom, že na bývalých Lesních správách Prášily a Nová Říje kalamity naplňovaly více než 75 % všech těžeb. Proto Správa NP již prosazuje clonné seče s obnovou porostů pod mateřským porostem, výběrný způsob hospodaření atd. Cílem je docílit zastavení kalamit, zalesnění holin odpovídajícími dřevinami a postupný přechod lesa do stavu, který bude přírodě blízký. Rozhodně zastavit vytváření nových monokultur smrku, které byly založeny v minulosti a dnes jsou právě nejvíce postihovány větrem, lýkožroutem smrkovým atd.

Myslivost

Pokud se týká myslivosti, i zde je plánovaný odlov více než 450 kusů jelení zvěře, přes 100 kusů srnčí zvěře, zvěř černá atd. Veškerá péče bude věnována udržení a rozšíření stavů tetřevů, tetřívků, jeřábků, ale i ochrana rysa a dalších druhů zvěře.

Ekonomika

Na tomto území pracují na Regionálním pracovišti v Železné Rudě čtyři pracovníci a další bude doplněn. Záměrem je přenést rozhodování přímo do přírody. Proto nízký počet pracovníků na ústředí Regionálního pracoviště (dříve lesní závody o více než 20 lidech) je nahrazen zvýšeným počtem lesních strážců (dříve lesních) a malou rozlohou lesních strážních úseků (okolo 600 ha). Celkem tedy tři Lesní strážní obvody – Křemelná, Prášily, Srní – na něž je Region Železná Ruda členěn, mají 37 technicko-hospodářských pracovníků. Pokud tedy shrneme:

Na ploše 18 000 ha lesních porostů pečuje o les 37 pracovníků přímo v lese a 4 pracovníci zajišťují řízení celého regionu oddělení péče o les, včetně strážní služby a péči o vodní toky a rybářství.

Ekonomika je naprosto vyrovnaná a tržby za dřevo jsou převáděny do krytí nákladů na pěstební činnost a zajištění ostatních funkcí Národního parku. Neodvádí peníze, tak jako v minulosti, do Prahy, nebo Hradce Králové.

Pro informovanost čtenářů uvádíme, že na Národní park Šumava doplácí každý z občanů naší České republiky ročně 2,60 Kč. Proto si myslím, že na článek „Můžeme si to dovolit“, který se čas od času objevuje v novinách, většina lidí odpoví ANO. Národní park stojí za to.

Mimo jiné i při našem vstupu do Evropského společenství je jedním z kritérií počet a rozloha národních parků. Podle toho si totiž civilizovaný svět váží dědictví národa a příroda patří mezi nejdůležitější.

Cesovní ruch

Že národní parky jsou i přínosem pro oblasti, v nichž se nacházejí, prokazuje i průzkum univerzity v Pasově, kdy při srovnání s menším Národním parkem Bavorský les je zřejmé, že turismus v Bavorském lese přináší 830 mil. DM, v ochranném pásmu Národního parku ročně 230 mil. DM.

Kolem 40 000 plně zaměstnaných pracovních sil je v regionu Bavorského lesa vázáno na cestovní ruch. Podíl turismu na hrubém národním důchodu obnáší v SRN cca 2,5 %, v okrese FRG dosahuje 20 %. Mnohé obce získávají až 50 % daňových příjmů z cestovního ruchu. Zřízením Národního parku Bavorský les došlo ke zvýšení přínosu z turistického ruchu ze 40 na 50 mil. DM.

Pro srovnání – odhadovaný dnešní obrat z cestovního ruchu řešeného územním plánem na Šumavě při 60 % využití, činí minimálně 2,5 miliardy ročně. Zisk z lesů, či v některých případech, devastace „lesního hospodaření“ činí v posledních letech pouze několik desítek milionů. V některých případech již začalo být i pro některé organizace ztrátové.

Park a obce

Převzetím lesů pod Správu Národního parku se tak vytvořil prostor pro dotvoření Národního parku Šumava jako světově uznávané kategorie ochrany přírody (viz definice národních parků II. kategorie dle IUCN). Zároveň i převzetím více jak 300 pracovníků, lesáků i dělníků z řad obyvatel Šumavy dochází k propojení Národního parku Šumava s obcemi. V obcích budou tito lidé ve svých zastupitelstvech prosazovat zájmy Národního parku a naopak, v Národním parku Šumava se budou snažit sladit zájmy obce a parku. Je tedy předpoklad, že Národní park Šumava se stane důležitou součástí života obyvatel na Šumavě.

Petr Ješátko, ved. Regionálního pracoviště Oddělení péče o les, Železná Ruda