Zobrazení zdroje stránky Příběh perlorodek je plný falešných argumentů

{{MediaBankArticle
|Title=Příběh perlorodek je plný falešných argumentů
|Author=Jitka Marková
|Date=2010-03-06
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Vůdčí ideová představa správy Národního parku Šumava o urychleném vzniku divočiny znamená ponechání velké plochy parku bezzásahovému režimu. Postupně má být realizována na 75 procentech území parku. Koncepce divočiny předpokládá i vypuzení návštěvníků parku. A to přeměnami návštěvního řádu, vyhlašováním území s omezeným vstupem a úplným zákazem vstupu. Za vším hledejme peníze z grantů, které jsou rozdělovány mezi příznivce „divočiny“.

– Splouvání Teplé Vltavy V této chvíli se projednává provizorní návštěvní řád, který počítá s dalším omezováním splouvání Teplé Vltavy. A důvody omezení? Perlorodka říční.

Vodní hospodář Milan Hladík k problematice perlorodky v Teplé Vltavě uvádí: „Podle našeho názoru je pro ochranu perlorodky říční v rámci toků v Národním parku Šumava zvolena absolutně chybná strategie, zejména z toho důvodu, že v těchto částech toku se téměř nevyskytuje pstruh obecný. Přítomnost pstruhů je přitom pro rozvoj populace perlorodky absolutně nezbytná. Poslední průzkum provedený Ing. Böhmem prokázal chybnost předchozích odhadů o počtech jedinců perlorodky, vyskytujících se v toku. Jestli zde byly objeveny zbytky populace perlorodky (pokud se nejedná o jedince sem uměle přenesené odjinud, o čemž máme písemné záznamy), tato zřejmě fungovala v souvislosti s tahem a výskytem lososa.“ Proč je perlorodka jen zástupným problémem? Perlorodka říční je považována za „deštníkový druh“.

Její přítomnost svědčí o čistých a biologicky neporušených vodách.

Opatření na její ochranu tedy musí být komplexní. Pro oblast Teplé Vltavy však neexistují programy na úpravu břehů, čištění koryt od bahna a vytváření bočných ramen. Neřeší se problematika pstruha potočního. Perlorodka se v Teplé Vltavě prakticky nevyskytuje i kvůli zpětnému tahu dravých ryb z Lipenské nádrže. Zvyšuje se znečištění vod horního toku Vltavy i jejích přítoků. Už v roce 2008 Česká inspekce životního prostředí požadovala po národním parku, aby plnil své povinnosti a vystavělWC v osadě Pěkná, která je vyčleněna jako zastávka pro vodáky. Dosud je tam pouze jedna jediná WC budka. Kam močí vodáci je asi zřejmé. Pro jejich vypuzení z cenné lokality udělají ochranáři maximum.

Norské fondy věnují na záchranu ohrožených druhů nemalé peníze. V prosinci 2009 získal nejvyšší grant 1 321 867 korun GAMMARUS CZ, s.r.o. Jde o firmu, kterou v průběhu ledna 2009 založil Bohumil Dort z Prachatic. Jeho výzkumné cíle jakožto jednotlivce jsou ambiciozní: realizace záchranného programu perlorodky říční v České republice v povodí Blanice, Zlatého potoka, Teplé Vltavy, Malše a Jankovského potoka. Na takto rozsáhlých výzkumech pracují zpravidla celé výzkumné týmy vědců nejrůznějších odborností. Bude pozoruhodné sledovat, jak se majitel firmy na úpravu zahrad a sečení trávníků s tímto vědeckým úkolem vypořádá. Divočina a civilizace se neslučují. Šumava se stává jedním z největších novodobých českých ekologických tunelů. Zdůvodnění českých ekologistů jsou stejně fiktivní, falešná a falšovaná jako argumenty vědců IPCC (Mezinárodní panel ke klimatické změně) týkající se globálního oteplování. I v tom jsme, bohužel, světoví!