Zobrazení zdroje stránky Přírodu nemůžeme nechat osudu

{{MediaBankArticle
|Title=Přírodu nemůžeme nechat osudu
|Author=Pavel Hubka
|Date=2005-09-08
|Source=Písecký deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Písek – V posledních dnech se rozhořela velmi bouřlivá diskuse o osudu Národního parku Šumava. Každý odborník ale dobře ví, že tento spor není jen o Šumavě. V mnoha směrech se totiž týká přístupu společnosti k přírodě jako takové. Při nedávné návštěvě Lesnických škol byl prezident republiky několikrát kontaktován lesnickými odborníky i novináři s ohledem na současný neutěšený stav Národního parku Šumava.

Za experimentem ponechat velkou část Šumavy na pospas kůrovci a nikterak tu nezasahovat stojí například entomologové z Jihočeské univerzity, či někteří fundamentalističtí ochránci přírody. Proti je ale většina lesnických odborníků. Takzvaný boj o kůrovce stál nakonec místo i bývalého ředitele Národního parku Šumava Ivana Žlábka.

„Nemám pocit, že prezident je tou pravou osobou, která by měla být arbitrem v tomto sporu. Pečlivě vnímám diskusi, která je o tomto problému vedena. V této debatě se stavím na stranu pana hejtmana Jana Zahradníka, který jak známo doslova bije na poplach. Žijeme v člověkem vytvořené krajině. Šumava nevznikla bez zásahu člověka a nevznikl tak ani slavný Boubínský prales. Ani ten není klasickým pralesem, ale určitou dobu neošetřovaným a nekáceným lesním porostem,“ řekl Václav Klaus.

Jak dodal, fundamentalistický názor ponechat přírodu jejímu osudu je hlubokou nepravdou a takový názor nelze brát vážně.

„Pokud budu entomolog, rozumím tomu, že zde může být zájem skupiny vědců udělat rozsáhlý entomologický experiment, jehož možná zajímavé výsledky by pak bylo zajímavé třeba publikovat v zahraničním tisku. Jsem přesvědčen o tom, že žijeme v lidmi dotvářené krajině a takový experiment považuji za nesmírně riskantní,“ dodal prezident.

Zajímavou poznámkou doplnil projev hlavy státu také hejtman Jan Zahradník.

„Kdykoli je na programu nějaký veliký zásah do přírody, jako třeba rozsáhlá stavba továrny, přehrady a podobně, je podrobně zkoumán takzvaný veřejný zájem. V případě Šumavy, tedy konkrétně ponechání tak rozsáhlého území bez zásahu člověka, deklarace veřejného zájmu naprosto chybí,“ řekl Jan Zahradník.