Zobrazení zdroje stránky Přemostění Lipna má své zastánce i odpůrce

{{MediaBankArticle
|Title=Přemostění Lipna má své zastánce i odpůrce
|Author=Jihočeské noviny
|Date=2002-05-30
|Source=Jihočeské noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
V roce 2004 by měly být zahájeny stavební práce na přemostění Lipna. Zastánci tohoto projektu tvrdí, že přemostění výrazně přispěje mj. k rozvoji turistického ruchu Lipenska, odpůrci na druhé straně poukazují na možnosti narušení krajinného rázu, protože most podle nich přinese velký zásah do relativně neporušené přírody.

V naší první čtenářské anketě jsme se vás proto zeptali, zda si myslíte, že je přemostění Lipna správným krokem. Z došlých kupónů vyplývá, že osm čtenářů si myslí, že přemostění není správným krokem, pět zastává opačný názor.

„Současný lodní převoz v Horní Plané je dostačující. Investuje peníze na rozumnější a důležitější věci, než je stavba mostu,“ vzkazuje B. Hora z Vimperka. Naproti tomu Václav Podskalský z Přísečné míní, že přemostění Lipna přinese regionu všestranný rozvoj. „Z hlediska cestovního ruchu i z hlediska hospodářského se domnívám, že včera již bylo pozdě,“ napsal Václav Podskalský.

Podle Jaroslavy Brožové z Dobré Vody u Českých Budějovic přinese přemostění Lipna jihočeskému regionu více negativ než pozitiv. „Uvažovaný most bude výrazným, až brutálním zásahem do krajinného rázu, přičemž jeho technické parametry budou nutně preferovány na úkor estetických kvalit jeho řešení,“ píše. Zásah do krajinného rázu však nepovažuje za hlavní negativní dopad tohoto záměru. „Mnohem důležitější je skutečnost, že přemostěním dojde k průlomu, jímž bude pravý břeh Lipna vystaven stejným ‚civilizačním‘ tlakům, jaké se zatím projevují pouze na levém břehu, který se postupně stává zcela zindustrializovanou zónou,“ míní Jaroslava Brožová. K těmto tlakům podle ní mimo jiné patří tendence k zastavění stále větších ploch, k výstavbě nových silničních komunikací, nevhodných obchodních a dalších podnikatelských objektů. „Za podmínečně přijatelné řešení považuji proto pouze most, který by sloužil pěším, cyklistům, vozidlům zdravotnické a záchranné služby, hasičům. K jeho užívání motorovými vozidly by měl platit zvláštní režim, co nejvíce omezující motorizovanou dopravu přes Lipno, neboť veřejný zájem zachování přírodních hodnot pravého břehu Lipna by měl mít přednost před pohodlností turistů i místních obyvatel,“ zdůrazňuje Jaroslava Brožová, podle které by přemostění Lipna nepřineslo ani žádnou výraznou změnu ve snížení nezaměstnanosti v českokrumlovském okrese.

„Každý most, ať silniční, letecký či jiný spojuje a to snad je správné a dobré,“ vidí otázku mostu přes Lipno Miloslav Zeman z Českých Budějovic, který považuje tvrzení, že most naruší ráz krajiny, za nesmysl.

„Jestli něco ruší ráz krajiny, jsou to plevelem a starou trávou zarostlé plochy, což u sousedů nemají,“ vysvětluje.

Se stavbou mostu naopak nesouhlasí další dva čtenáři. Podle Víta Holuba z Krtel nepřinese nic dobrého. „Naruší se krajinný ráz, protože půjde o velký zásah do neporušené přírody. Přemostění nepřinese k rozvoji turistického ruchu Lipenska, spíše naopak,“ je přesvědčen Vít Holub, podle kterého by Lipno s mostem ztratilo svou poetiku, kouzlo a romantiku, za kterou tam turisté jezdí.

„Třebaže si myslím, že by most i mně coby turistovi asi posloužil, s jeho výstavbou nesouhlasím. Myslím si, že přiměřenému turismu v celé oblasti Lipenska by stačilo opravit některé místní komunikace, trvalé obnovení provozu hraničního přechodu Kyselov-Oberhaag a úprava prámové přehrady přes jezero z Kyselova, Bližší Lhoty a také z Valtrova k Hůrce u Černé v Pošumaví,“ je přesvědčen Pavel Mörtl z Českých Budějovic. Přeprava po vodě je podle jeho názoru relativně levná a kvalitní velkokapacitní prámy lze snad vyrobit. „Otázka samozřejmě je, co pak v zimě. Pokud by byl provoz prámů dostatečně intenzivní, snad by stačila plavidla, která ‚umí‘ slabší led trvale narušovat. Ostatně, neobávám se, že v zimních měsících bude přeshraniční provoz nějak výrazný, a to i v případě, že most bude postaven,“ nastiňuje své řešení Pavel Mörtl, přičemž zdůrazňuje, že zatímco za prámy se všude v Evropě platí, za užívání mostů nikoliv. K problematice výstavby mostu přes Lipno pak pokládá pět otázek, na které přineseme odpovědi v rubrice „Občané se ptají“ v červnovém vydání Jihočeských novin.