Zobrazení zdroje stránky Park: Kůrovcová kalamita na Šumavě nehrozí

{{MediaBankArticle
|Title=Park: Kůrovcová kalamita na Šumavě nehrozí
|Author=Petr Pokorný
|Date=2008-11-01
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Rok po orkánu Kyrill napadl škůdce 200 tisíc m3dřeva, přičemž tento objem mohl být údajně až čtyřnásobný

Kůrovcová kalamita na Šumavě nehrozí. Na páteční tiskové konferenci ve Vimperku to řekl ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (SNP) František Krejčí.

Jak informoval, rok po orkánu Kyrill napadl škůdce 200 tisíc m3dřeva, přičemž tento objem mohl být údajně až čtyřnásobný. „Zadání nebylo jednoduché. Jednak bylo naší povinností ponechat část lesů přirozenému vývoji a současně zabránit šíření kůrovce do okolních lesů. To, že se kůrovec plošně nešíří, můžeme považovat za významný úspěch,“ řekl Krejčí.

Jeho optimismus ovšem nesdílejí zástupci šumavských obcí ani někteří vědci. Správa parku totiž nechala po orkánu ležet bez zpracování stejné množství dřeva, čímž si vysloužila vlnu kritiky nejen ze strany šumavských obcí, ale také od zástupců kraje. Výsledkem byla mimo jiné petice Zachraňme Šumavu.

Správci parku do lesů umístili více než 35 tisíc ochranných zařízení. Z toho třetinu představovaly feromonové odparníky, zbytek lapáky a lapací trojnožky.

„K dalším zásahům patřila asanace kůrovcového dříví odkorňováním. Jeho objem se pohybuje okolo 70 tisíc m3dřeva,“ konstatoval specialista na ochranu lesa ze správy parku Petr Kahuda. Do postižených míst správci navíc aplikovali i roztok entomopatogenní houby, která je přirozeným nepřítelem lýkožrouta. Výsledky v boji proti kůrovci ocenil i starosta Modravy Antonín Schubert, který však připomněl, že tato úspěšná bilance se týká pouze území, kde bylo možné zasahovat. Potvrdil přitom, že mezi obcemi a parkem nadále přetrvávají spory o rozloze takzvaných bezzásahových území. Smír se tak nekoná. „Odborná složka správy parku nedokáže pochopit skutečnost, že práva místních obyvatel jsou stejná jako práva lýkožrouta,“ řekl Schubert.

Tvrdě se do správců parku opřel zejména předseda Sdružení šumavských obcí František Nyk –les, který si stěžuje na špatnou komunikaci mezi ochranáři a obcemi. „Rok je pryč. Jednání byly spousty a výsledek žádný,“ zdůraznil Nykles. Sdružení už před časem podalo v souvislosti s ponecháním 200 tisíc kubíků dřeva v lesích žalobu pro nečinnost na ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ). Soud se jí ovšem ještě nezačal zabývat.

Postup správy parku nedávno kritizoval i Lesnický fond České akademie zemědělských věd. „Je již zcela zřejmé, že v NPŠ vzniká pandemie, která nejenže ohrozí přírodní hodnoty NPŠ, ale také lesy okolních vlastníků i v zahraničí,“ uvádí se mimo jiné v prohlášení. Správci parku oponují, že autoři podobných výroků nemají dostatek informací o aktuálním vývoji na Šumavě, kde se postižené lesy už přirozeně zmlazují. Přidávají se k nim i ekologové.

„Žádná apokalypsa se nekoná, šíření kůrovce v parku odpovídá předpokladům. V uplynulém desetiletí se navíc potvrdilo, že pod ochranou suchých stromů záhy vyrůstá nový přírodní les,“ sdělil ČTK Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Národní park Šumava má rozlohu přes 69 tisíc hektarů, z toho zhruba 55 tisíc hektarů tvoří lesy. Je tak největším národním parkem v republice.

Odborná složka správy parku nedokáže pochopit skutečnost, že práva místních obyvatel jsou stejná jako práva lýkožrouta Antonín Schubert, starosta Modravy