Zobrazení zdroje stránky Park: další konflikt

{{MediaBankArticle
|Title=Park: další konflikt
|Author=Jaroslav Nedvěd
|Date=2002-01-11
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Praha, Plzeň – Další konflikt vypukl v souvislosti s přípravou zákona o Národním parku Šumava mezi ministerstvem životního prostředí a správou parku na jedné straně a lidoveckým poslancem Liborem Ambrozkem a ekologickými aktivisty na straně druhé. Spor se týká klíčové otázky: Kdo, za jakých podmínek a pod čí kontrolou bude v parku hospodařit. Kužvart včera označil za hrozbu vytunelování přírodního bohatství parku skutečnost, že Ambrozek prosadil do návrhu zákona pasáž, podle níž by část správy parku vykonávala nová obecně prospěšná společnost. Ambrozek i aktivisté tvrdí, že její vznik má především zajistit, aby v parku byla oddělena kontrola od hospodaření. „Jedná se například o to, aby o množství pokácených stromů rozhodoval někdo jiný než ten, kdo je kácí,“ sdělil Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Prošel pozměňovací návrh, aby se správa parku rozdělila na dva subjekty, z nich jeden by byl obecně prospěšnou společností. Ta by byla nestátní a hmotný majetek, který by jí byl svěřen jako nepeněžitý vklad, by musel být odstátněn. Odstátnění v podstatě znamená privatizaci. Tady se konečně ukazuje – ne jen podle hesel – jak je kdo ´zelený´. Tady je vidět, kdo a jak uvažuje o budoucnosti parku,“ řekl ministr Kužvart, podle jehož názoru vznik zmíněné společnosti otevírá cestu k tunelování Šumavy. Kužvart upozornil, že park skrývá obrovské bohatství v podobě dřeva na pokácení v hodnotě minimálně pěti miliard korun. „Toto je bonbónek, pro který se vyplatí pomocí polopravd něco prosazovat,“ konstatoval ministr. Libor Ambrozek ministrova tvrzení považuje za legrační i za důkaz nepochopení smyslu obecně prospěšné společnosti. Ambrozek přitom zdůraznil, že správa parku by do obecně prospěšné společnosti vůbec nemusela vkládat pozemky a nemovitosti. „Rozpočet správy činí zhruba čtvrt miliardy korun ročně a schvaluje jej sněmovna. Součástí rozpočtu na příští rok by tedy mohl být peněžitý vklad do společnosti,“ uvedl poslanec. Mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík se ale domnívá, že představitelé a zaměstnanci společnosti by byli přímo zainteresovaní na zisku z hospodaření v parku. „Pracovníci Správy parku jsou dnes finančně absolutně nezávislí na tom, zda vytěží jeden nebo tisíc stromů. V obecně prospěšné společnosti bude každý zaměstnanec závislý na tom, kolik dříví se vytěží. Nedovedu si přestavit, že lesník v parku bude každý měsíc počítat výplatu podle toho, kolik vyveze z parku dříví. To je proti smyslu národního parku,“ prohlásil Kantořík. Libor Ambrozek i zástupci ekologického Hnutí Duha, které jeho návrh podporuje, však zmíněné tvrzení považují za zcela absurdní. „Obecně prospěšná společnost by nemohla privatizovat, zcizit a jinak nakládat s pozemky či budovami v parku, protože by je nikdy nevlastnila, neboť by zůstaly majetkem státu,“ sdělila mluvčí Hnutí Duha Karolína Šůlová. Ta navíc upozornila, že podle návrhu by obecně prospěšnou společnost řídila správní rada, do níž by třetinu členů jmenovala správa parku a dvě třetiny rada parku, v níž mají zastoupení kraje, obce i nezávislí odborníci. „Návrh na zřízení obecně prospěšné organizace vychází z praxe v mnoha zemích západní Evropy, kde se o veřejné statky stará veřejnoprávní organizace. Úvahy o tunelování jsou směšné. Můj návrh jasně říká, že společnost by založila správa parku a ta by jí svěřila pouze majetek potřebný k plnění jejích funkcí. Společnost by v podstatě byla servisní organizací parku, pro který by vykonávala činnosti, které by si správa parku objednala,“ konstatoval Libor Ambrozek.

Kužvart:

Hrozí tunelování pětimiliardového přírodního bohatství Šumavy!

Ambrozek:

„Nesmysl, jedná se o oddělení kontroly od hospodaření.“