Zobrazení zdroje stránky Park jednal s lesáky

{{MediaBankArticle
|Title=Park jednal s lesáky
|Author=Ivana Harantová
|Date=2004-06-19
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Životní prostředí a ekologie

Nikoli zelený stůl, ale šumavskou divočinu si pro své jednání vybrali představitelé Správy Národního parku Šumava a zástupci Bavorské správy státních lesů.

Šumava – Oblast kolem Třístoličníku a Trojmezné, kde vzrostl počet kůrovcem napadených stromů, si pro své setkání vybrali čeští ochranáři a němečtí lesáci.

„Ředitel lesního úřadu v Neureichenau Michael Held řekl, že kůrovec dosáhl v německé hraniční lokalitě kritického stavu. Po české straně proto požaduje společný monitoring a poražení a asanaci čerstvě napadených kmenů v hraničním pruhu širokém dvě stě metrů,“ uvedl mluvčí správy parku Radovan Holub.

Její ředitel Alois Pavlíčko prohlásil: „Osobně problém v hraničním pruhu nevidím. My v současné době řešíme ochranu lesa v tomto pruhu instalací feromonových lapačů. Na základě následného vývoje kůrovce a vyhodnocení rizik lze zvažovat i jiné alternativy ochrany, například odkorněním stromů nastojato, bez kácení. Ochranná funkce mateřského porostu je v těchto nadmořských výškách důležitá.“

Jak Holub upozornil, problém oblasti na pomezí České republiky, Německa a Rakouska spočívá v různosti představ správců území jednotlivých států o ochraně lesa. Svou roli sehrává i odlišná legislativa. V Německu je prosazován takzvaný konzervační management spočívající v poražení kůrovcových stromů, jejich asanaci odkorněním a ponecháním dřevní hmoty na místě či v případě dostupnosti jejím vyvezením. Rakouské soukromé lesy v okolí Trojmezné mají hospodářský charakter a běžně se v nich těží s tím, že přitom nevznikají holiny. Správa Národního parku Šumava v této oblasti, která je první zónou, upřednostňuje volný průběh přírodních procesů.

Na pomezí tří států sice ještě lesy vypadají krásně a kůrovec se jim prozatím vyhnul, ale němečtí lesníci nemají příliš optimismu. „Jsou přesvědčeni, že pokud bude v rámci globálních změn klimatu i nadále trvat teplé a suché počasí, nemají tyto smrčiny příliš mnoho nadějí na přežití,“ konstatoval Holub.

K velkoplošnému rozpadu smrkových porostů například v oblasti Luzného prý němečtí lesníci říkají: „Suché porosty vypadají hrozně. Ale z odborného hlediska je to v pořádku, protože jde o národní park a ten jinak jednat nemůže.“