Zobrazení zdroje stránky Peníze utržené za dřevo se vracejí na Šumavu

{{MediaBankArticle
|Title=Peníze utržené za dřevo se vracejí na Šumavu
|Author=Karel Havlík
|Date=1999-12-09
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=Ivan Žlábek
}}
Ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava Ivan Žlábek řekl Právu:

* Odpůrci stávajícího způsobu likvidace kůrovce opakovaně argumentují tím, že Správa parku kácí smrky především v zájmu vysokých zisků. Co vy na to, pane řediteli? Správa parku je státní příspěvkovou organizací, takže není ekonomicky závislá na těžbách. V parku se netěží a nikdy netěžilo dřevo pro peníze, za účelem zisku. Mzdy zaměstnanců parku jsou dány tarifními třídami a předpisy o odměňování. S tím nemají tržby za dřevo nic společného. V posledních třech letech jsme utržili v průměru 1206 korun za metr kubický. Z toho je nutné odečíst náklady na asanaci, přiblížení a dopravu, průměrný čistý zisk zůstane na 476 korunách za kubík. * Jaké množství dřeva se v průměru ročně vytěží? Ročně se v průměru prodalo 191 tisíc kubických metrů dřeva. K prodeji je určena část tzv. nahodilých těžeb, tedy dřevo ze zpracování polomů, vývratů a asanace kůrovcem napadených stromů. V prvních chráněných zónách zůstává veškerá dřevní hmota na místě, ve II. zónách ponecháváme k zetlení a následné přirozené obnově dřeva průměrně pětinu dřevní hmoty. * Postupuje se tak i v sousedním národním parku Bavorský les? Stejně se hospodaří tam. Pokud by však v parku působil hospodářský subjekt a řídil se platným lesním zákonem, vytěžil by úmyslným kácením na dané rozloze několikanásobné množství dřeva. * Co se děje s penězi z prodeje šumavského dřeva? Peníze utržené za dřevo se vracejí zpátky na Šumavu a společně se státními dotacemi i prostředky od nadací se investují především do obnovy lesa. V posledních letech bylo v parku investováno mnohem víc peněz, než kolik činily zisky. Ročně se v parku sází více než milión sazenic, z toho téměř polovina listnatých. Mladé stromky se musejí chránit před zvěří, což vyžaduje další náklady. Stovky milionů investovala Správa parku v posledním období zejména do infrastruktury pro turisty, ať již jde o informační střediska, demolice bývalých vojenských objektů anebo obnovu budov. Za příklad stojí stavba rozhledny na Poledníku nebo obnova bývalého vojenského areálu v Kašperských Horách. Mohu vyjmenovat více takových investic, o jejichž existenci se mohou denně turisté přesvědčit. Šlo i o obnovu plavebních kanálů, revitalizaci rašelinišť, budování rybích přechodů aj. * Vytěžené dřevo je také vyváženo. O jaké množství jde a za jaké ceny? Export tvoří v průměru ročně asi osm procent z celkového ročního objemu. Tržní atraktivita poraženého kmene pochopitelně klesá s rostoucí vzdáleností a přepravními náklady. Většina dřevní hmoty se proto uplatní v regionu nebo v těsném sousedství za hranicemi. Samozřejmě, že cenové relace jsou v Německu výhodnější. Kdybychom do zahraničí za výhodné ceny neprodávali, jistě by nás za to napadli jiní kritici. * Plánují se v národním parku těžby dřeva pro příští léta? Nahodilé těžby můžeme jen hrubě odhadovat. Nelze znát, kolik bude v příštím roce polomů nebo kolik stromů za pět let kůrovec napadne. Kalkulace výše těžeb vycházejí z platných lesních hospodářských plánů, které je ze zákona povinen na desetileté období zpracovávat každý vlastník lesa v ČR. Za dosavadní trvání národního parku se však úmyslné velkoplošné těžby nikdy neprováděly a ani neplánovaly.