Zobrazení zdroje stránky Po rysech chceme obojek nasadit na Šumavě losovi

{{MediaBankArticle
|Title=Po rysech chceme obojek nasadit na Šumavě losovi
|Author=Milan Kilián
|Date=2007-10-09
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=Pavel Šustr
}}
Rozhovor s Pavlem Sustrem z Národního parku Šumava o telemetrii zvířat

Na Šumavě jsou tři rysove a dvě desítky jelenu, kteří mají speciální zařízení, jež umožňuje mapovani jejich pohybu

Šumava

Na internetových stranach Národního parku Šumava mohou všichni zájemci sledovat, kde se pohybuji jelení či rysove, kteří mají od pracovníku parku násazen speciální obojek. „Je tam určitě zpozdení, abychom nenahravali pytlakum,“ vysvětlil Pavel Sustr, který v šumavském parku za telemetrii zvěře zodpovídá.

* Co vše obojek, který nasazujete zvířatum, umi?

Pouzivame obojky s nejmodernější technologii, která je zalozena na tom, že pozice zvířat je merena pomoci satelitního systému GPS. Obojky jsou programovatelne, takže i na dalku můžeme změnit frekvenci snimani pozic. Momentalne třeba u jelena pouzivame frekvenci jedenkrát za hodinu, u rysu, kde musí být obojek lehci a nemůže být baterie tak těžká, pouzivame většinou dvě pozice za den. Kromě GPS pozice obojek obsahuje senzor aktivity, která je zaznamenavana každých pět minut po dobu životnosti obojku. My tedy vime, kde se to zvíře pohybuje, ale plus minus vime i to, co dela. Podařilo se nám spolu s kolegy z Bavorského lesa dat dohromady metodu, jak kalibrovat senzory tak, že jsme schopni je převést na realne chovani a to promitnout do mapy. Vime tedy, že jelen se například pase v takovém a takovém prostředí.

* Umoznuji senzory aktivity zjistit například i to, kdy rys lovi, kdy se pari či kdy odpociva?

U rysa je problém v tom, že je u něj dlouhy petiminutovy úsek pro ukladani dat. Zatímco u jelena či srnce se nijak za pět minut chovani nežmení, tak u rysa například utok na korist trva třicet vterin. U rysa to tedy nefunguje tak dobre jako u jelena či srnce, kde jsme s výsledky spokojení. Během zimy na tom budeme ještě hodne pracovat, abychom z toho vytahli nějaké dobre výsledky.

* Jak v praxi probíhá obojkovani zvěře?

Je to specificke pro každý druh, který sledujeme. U jelena vyuzivame systém prežimovacích oburek, které máme, takže v zimním období kolegove chodí na posedy a uspávají jeleny pomoci imobilizacni pusky a medikamentu ktomu urcenych. Po uspani jim obojek nasadime a veterinar, který musí být přitomen, pichne protilatku, která odboura funkcnost toho uspavadla. zvíře během pěti deseti minut odchazi s obojkem. U srnce je to jine. Vterenu máme rozmistene pasti, které pravidelne kontrolujeme. Když tam zvíře vstoupi, tak ho bez uspani vytahneme ven a nasadime mu obojek. Ihned pote odchazi. Nejkomplikovanější je to u rysa. I tam máme samozřejmě pasti rozmistene v terénu. Ty jsou monitorované člověkem i technikou. V tomto případě je i po chycení do pasti zvíře uspano, protože jinak bychom mu obojek nebyli schopni nasadit.

* Na vědecké konferenci v Srni jste řekl, že byste radi nasadili obojek i losovi. Kolik těchto zvířat se pohybuje po Šumavě a jak narocne jemu násadit obojek?

To je dobra otázka, na kterou nevime odpoved. Nas výzkum by právě mohl prispet k tomu, že bychom o losovi vedeli víc. Nas odhad je, že se na Šumavě vyskytuje zhruba deset až patnáct zvířat. Trosku mám obavy z toho, že se momentalne v místech, kde se zvířata výskytuji, intenzivně těží, a tak se pohybuji v sirsim okolí. Máme dvě zpravy z Bavorska z letošního roku, že zde byla dvě zvířata srazena na silnicich, máme i zpravy o migracích po českém území, takže mám trosku obavy, jestli ta populace není příliš rozsirena. Ale když jsem tento problém konzultoval s kolegy ze Svedska, kteří mají svýzkumem losa dlouholete zkušenosti a obojkovali už asi čtyři sta zvířat, tak se me snažili přesvědčit, že se losi na Šumavu vrati.

* Poslední otazkou se vratim ještě k rysovi. Vas kolega z Národního parku Bavorský Les Marco Heurich řekl, že podle jejich zkušenosti rodi rysi samice v hlubokých lesích, nejlépe nedotcených člověkem, kde i vychovávají mlade, zatímco samci se bez obav priblizuji k obcím. Jak blízko se dostanou až ke městum? Je možné rysa potkat např. Na Klatovsku či Sušicku? A hrozí nějaké nebezpečí?

Nebezpečí určitě nehrozi, rys je malá šelma. Na člověka zcela určitě nežautoci. A jak blízko kmestum jdou? těžko odhadnout. Naše data ukazuji, že některé ulovene srny byly nalezeny i několik desítek metru od obci. Rys lovi převažne v noci, takže tou obci není tak rusen.

Výzkum a monitoring populace rysa ostrovida (Lynx lynx)

Původní šumavska populace rysa zanikla vlivem pronasledovani člověkem ve druhé polovině 19. Století. Po druhé svetove valce existuje několik sporadických údajů o výskytu. Existenci dnešní populace dalo zaklad vypoustení v 70. (Bavorsko) a 80. Letech (Čechy). Celkem bylo v létěch 1982 - 1989 vypusteno 17 jedincu na české straně Šumavy. Vznikla populace je trvale monitorovana, je odhadovana její početnost. Jsou organizovany pravidelne scitaci akce pomoci registrace stopnich drah na sněhu. Zároveň jsou zaznamenavana veškerá nahodna pozorovani. Během 90. Let se zintenzivnil výzkum rysa vzhledem k rozšíření početnosti a perspektivam dalšího vývoje populace a její ochrany. velká pozornost je venovana výzkumu potravy rysa výhodnocením nalezu koristi, jakoz i analyzami trusu. Od roku 1996 je provaden radiotelemetricky výzkum. V současnosti je provadeno takové sledovani i na bavorské straně Šumavy. Doposud bylo oznaceno vysílácem celkem 15 jedincu rysa (10 samcu, 5 samic), u kterých byla zjistovana jejich denni a prostorova aktivita, velikost teritorii a rozptyl mladych jedincu. Výsledky radiotelemetrie umoznuji mj. Zpresnení odhadu hustoty a početnosti populace. Prumerna velikost domovského okrsku dospelých samcu cini přibližne 360 km2, u dospelých samic je to zhruba 300 km2. Pohyblivost jednotlivých zvířat je znacna, byly zaznamenany daleke presuny mezi dennimi ukryty - 15 i více km. Nejvyšší početnosti a největší rozšíření rysa v jihozápadních Čechách byly zaznamenany ve 2. Polovině 90. Let. Během posledních 6 let registrujeme určity pokles a méně casty výskyt rysu v okrajových oblastech. Největším ohrožením a limitujícím faktorem pro preziti populace v nejblizsi budoucnosti je ilegalni lov. (Zdroj - internetove stranky NPŠ)