Zobrazení zdroje stránky Pohádka o zasněžených svazích je pro místní spíše hororem

{{MediaBankArticle
|Title=Pohádka o zasněžených svazích je pro místní spíše hororem
|Author=Martin Tröster
|Date=2005-12-22
|Source=Českokrumlovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Kauza týdne

Lyžování u Lipna

Podaří se prosadit nový lyžařský areál před protesty ekologů?

V boji za vybudování nového lyžařského areálu na Lipensku, který by do oblasti přivedl více turistů také v zimním období, je již řadu let Svazek lipenských obcí na straně poražených.

Změny k lepšímu se ovšem zřejmě nedočká.

Horní Planá – Lyžařský areál, jehož vidina se představitelům obcí kolem Lipna stále více rozplývá, by do oblasti přinesl nejen více turistů, ale v návaznosti na to také potřebu nových pracovních sil a vyšší obsazenost ubytovacích kapacit v zimním období.

„S lyžováním na Smrčině je to jako v zemi krále Miroslava z pohádky o pyšné princezně.

Na jedné straně hranice svítí sluníčko, lidé se smějí, veselí se a lyžují. Na druhé straně je zataženo, smutno. V této zemi lidé nesmějí lyžovat a zlý dráb vybírá od chudých domácích stále více a více daní,“ zlehčuje spor bez konce starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Aby měli obyvatelé lipenských obcí a turisté k dispozici kvalitní lyžařský areál také na „své“ straně hranice, navrhlo město Horní Planá společně se Svazkem lipenských obcí již před jedenácti lety výstavbu nového areálu na české straně hory Smrčina. Hochficht, tedy část hory, která leží na rakouské straně hranice, lyžaři již využívají. „Vrchol Smrčiny je ale přírodně cenný, i proto podléhá vysoké míře ochrany. V úctě k tomuto skvostu jsme tedy přenesli náš záměr na vedlejší vrch Hraničník,“ vysvětlil Jiří Hůlka.

„Oblast Nové Pece by se propojila prostřednictvím čtyřsedačkové lanovky a odjezdové trati s areálem Hochficht a pohádka by mohla být u šťastného konce,“ pokračuje v satiře Hůlka.

I tady však Hornoplánští narazili. Podle starosty totiž zástupci ekologických organizací jen přesunuli argumenty, které měli proti Smrčině, k projektu lyžování na Hraničníku. „Pro domácí je to jen velmi těžko pochopitelná ochrana osmnácti hektarů plochy, jež je potřebná pro výstavbu lanovky a odjezdové trati, když jsou z druhé strany omezováni oblastí Národního parku (NP) Šumava. V kontextu s problémy NP, jako je geniálně skrytá těžba dřeva, vyznívá naše situace až trapně,“ je rozhořčen Jiří Hůlka. Ilustrační foto Zuzana Kyselová Pro zázemí lyžařského areálu, především jako nástupní stanici lanovky, by Hornoplánští rádi využili prázdný objekt bývalé roty pohraniční stráže i s parkovištěm. Malou naději ale zastánci lyžování ještě mají. „Od roku 2007 bude Evropská unie finančně podporovat budování turistické infrastruktury. Z odhadované částky 250 miliónů korun na realizaci našeho záměru by tak investor, tedy obce, kraj a soukromé firmy, mohl získat zajímavou a potřebnou podporu. Byla by tak vytvořena společná atraktivní nabídka pro zimní turistiku, která na Lipensku prakticky neexistuje,“ doufá v obrat Jiří Hůlka. Potřebnost dalšího lyžařského areálu pak dokládá na plné obsazenosti kramolínských sjezdovek.

A jak pohádka o lyžování u lipenského jezera skončí? „Přál bych našemu zatím smutnému království, aby lidé dobré vůle pečlivě zvážili možnosti udržitelného rozvoje na Lipensku. Aby po patnácti letech konečně přinesli místním lidem a turistům možnost lyžovat, žít a radovat se stejně jako v zemi krále Miroslava. A je jedno, na jakém kopci u jezera to bude,“ uzavírá starosta.