Zobrazení zdroje stránky Politici se dohodli: U Lipna vyrostou sjezdovky

{{MediaBankArticle
|Title=Politici se dohodli: U Lipna vyrostou sjezdovky
|Author=Oldřich Danda, Petr Pokorný
|Date=2006-05-25
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



Podepsali deklaraci o civilním využití vojenského prostoru Boletice

Po mnohaletých třenicích a sporech našli politici způsob, jak postavit na Šumavě nový lyžařský areál a co nejméně poškodit přírodu. Na úřadu vlády se včera naskytl v těchto předvolebních dnech neobvyklý obrázek, jak si politici různých stran vzájemně děkují za trpělivost a dobrou vůli.

Ministr obrany Karel Kühnl (USDEU), ministr životního prostředí Libor Ambrozek(KDU-ČSL), ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) a hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník (ODS) podepsali deklaraci o civilním využití vojenského prostoru Boletice.

Podle deklarace by armáda měla Jihočeskému kraji vyčlenit 17 procent (3730 ha) z vojenského újezdu na území Špičáku, nedaleko Lipenské přehrady.

Podle Zahradníka, pokud dojde – po schválení příštím parlamentem – k vyčlenění území, mohl by se tu začít v roce 2008 stavět rozsáhlý lyžařský areál. Jeho výstavba by podle Zahradníka mohla trvat rok až rok a půl. Náklady, které by měl nést společně stát a soukromí investoři, by měly dosáhnout jedné a půl miliardy korun.

Ministr pro místní rozvoj poznamenal, že je velká šance získat peníze z evropských fondů. Podle hejtmana bude mít lyžařské centrum dobrý vliv na zaměstnanost. Přímo v areálu by mohly najít zaměstnání stovky lidí. Na své by si měli přijít i majitelé ubytovacích zařízení. Zahradník uvedl, že uvažují o rozšíření železnice, která vede blízkou Horní Planou. „Poté by se dalo lehkou tramvají s lyžemi a s lyžáky v rukou dojet až ke stanici lanovky.“

„Špičák je nejméně konfliktní řešení, protože je tam infrastruktura, na Chlumu by se muselo vše vybudovat,“ řekl Ambrozek. Spory o využití šumavských kopců k lyžování se táhnou již řadu let. Původně se krajské vedení zasazovalo, aby se vytvořila sjezdovka na Smrčině. Tuto variantu prosazoval i prezident Václav Klaus. Jelikož jde o první zónu národního parku, byl tento plán nepřijatelný pro ochranáře i pro ministerstvo životního prostředí.

Další lokalitou byla oblast Chlumu v boletickém újezdu. Ale také zde byli ekologové rezolutně proti. Špičák se nakonec ukázal jako přijatelný kompromis.

Parcelovat se nebude

Ministr obrany připomněl, že v Boleticích budou vojáci nadále cvičit. „Padl závazek, že nebudou padat návrhy na další uvolňování částí vojenského prostoru,“ uvedl Kühnl. Podle něho oblast Špičáku není příliš zaminována, takže sanace půdy nebude stát velké peníze.

Po zveřejnění prvních informací o podpisu deklarace se objevily spekulace, že kraj nyní pozemky rozparceluje a začne je nabízet k individuální rekreační výstavbě. To ale hejtman Zahradník ostře odmítl.

„Tím, že dojde k vyjmutí zmíněných 17 procent plochy z vojenského újezdu neznamená, že dojde ke změně vlastníka. Tím nadále zůstane stát,“ zdůraznil Zahradník.

Dohodu kraje a vlády přivítal starosta Horní Plané Jiří Hůlka (nezávislý). „Je to první světlý okamžik v naší desetileté snaze rozšířit turistickou sezónu na Šumavě také na zimu. Lyžařský areál bude rozhodně znamenat snížení nezaměstnanosti, která zde v zimě dosahuje až dvaceti procent,“ řekl starosta.

Proti záměru vybudovat na Špičáku lyžařský areál bojují ochránci ptactva. Území patří do sítě chráněných lokalit Natura 2000. Ambrozek má ale, zato, že je to nejméně konfliktní místo, které například tvoří z 80 procent hospodářské lesy, nikoli lesy přírodně kvalitní.