Zobrazení zdroje stránky Polomy jsou pastí na kůrovce

{{MediaBankArticle
|Title=Polomy jsou pastí na kůrovce
|Author=Karel Havlík,
|Date=1998/12/16
|Source=Právo
|Genre=tisk
}}
Listopadová větrná kalamita v lesích národního parku je jedinečnou příležitostí pro výrazné utlumení kůrovce. Shodlo se na tom dvoudenní rozšířené jednání Vědecké sekce Rady Národního parku Šumava, konané ve Vimperku.

"Rada analyzovala vývoj zdravotního stavu lesů a působení lýkožrouta smrkového v parku. Za aktuální považuje ochranu přírody před broukem v I. zóně," sdělil Právu ředitel Správy NPŠ a CHKO Ivan Žlábek. O strategii obrany proti kůrovci na 135 lokalitách I. zóny o celkové výměře devíti tisíc hektarů se mezi odborníky hovořilo již delší dobu. A tak doporučení poradního orgánu parku vyznělo jednoznačně - v I. zóně, která je nejcennějším šumavským přírodním prostředím se zbytky původních porostů, s rašeliništi a kletí, v žádném případě nezasahovat. "Při jeho tlumení je potřeba postupovat v zájmu ochrany a zásahy diferencovat podle charakteru první zóny. V osmdesáti procentech lokalit vůbec nezasahovat," uvedl předseda rady prof. Radomír Mrkva z brněnské Lesnické fakulty. "Pro nás to znamená naprosto vyloučit chemické prostředky a využívat pouze přírodních lapáků," dodal ředitel parku s tím, že kůrovec při jarním rojení nalétá do lapáků, které tvoří vyvrácené stromy z větrných polomů. Napříště se má, podle usnesení vědecké sekce rady parku, postupovat v souladu s přírodou, tedy asanovat stromy napadené broukem kácením a ponechat je na místě. Pouze při státních hranicích s Německem a Rakouskem a na hranicích s jinými tuzemskými vlastníky lesů vytvořit dostatečné, tzv. pufrační zóny, které zabrání přeletu kůrovce. Zmíněné opatření neudělali v Národním parku Bavorský les a tak umožnili přesun lýkožrouta do našich pohraničních lesů. Kůrovcová kalamita na Šumavě odeznívá. Dokladem je klesající těžba napadených stromů v druhých zónách parku. Tak např. v roce 1996 to bylo 177 tisíc stromů, vloni 94 tisíc a letos necelých 60 tisíc.