Zobrazení zdroje stránky Poučme se, jinak se lesní polomy budou opakovat

{{MediaBankArticle
|Title=Poučme se, jinak se lesní polomy budou opakovat
|Author=Martin Dušek
|Date=2007-01-26
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Úhel pohledu

Minuly týden došlo vlivem mimořádne silneho větru k rozsahlým lesním polomům, jejichž rozsah se podle prubezných aktuálních informaci blíží osmi milionum kubických metru dřeva. Přesto však z pohledu biologickeho a ekologickeho nelze hovorit o katastrofe.

Postiženy byly zejména lesy jehlicnate s porosty smrku ztepileho. Tento strom je nachylny v dospelosti k vývratum a polomům, zvláště na stanovistich, kde není tato naše nejrozsirenější hospodarska dřevina původní a kde byla vysazena lidmi. V oblastech s největšími plochami polomů jsou rozsáhlé smrkové monokultury umělé pěstované a hospodarsky vyuzivane. A v tom je jadro problemu. Stejnoveky porost stejne velkých smrku je v podstatě plantazi, která je zranitelna ruznými z lesnického pohledu nepříznivými vlivy, kůrovcovými kalamitámi pocinaje a větrnými polomy konce. Pokud se do něj dostane silný narazovy vítr, vysoké a stihle kmeny s relativne malou vrcholovou korunou se rozkyvou a posleze zlomi.

Z ekonomickeho hlediska utrpelo naše lesní hospodářství výrazne škody. Rozsah polomů je odhadovan na tři celkove roční těžby, pricemz při jejich zpracování hodnota ziskaneho dřeva oproti standardni těžbě klesa, mnoho kmenu stromu je zlomených či jinak poškozených a navíc nebude možné všude pouzit efektivní techniku a mechanizaci. Hrozí i sekundarni škody vlivem kůrovcové kalamity, pokud se nepodari spadane smrky včas zpracovat.

Znovu je však nutne zduraznit, že rozsah polomů ani potenciální rozmnození kůrovcovitých brouku není ekologickou katastrofou, ba dokonce ani zásadním ekologickým problémem. Dojde pouze k poměrně rozsahlým, ale docasným zmenam. A právě nyní máme možnost se z následku silneho větru poucit a vyznamným způsobem prispet ke stabilite lesu v budoucnu.

Na vznikle paseky by měly být více vysazovany stanovistne původní druhy dřevin. Nasledne vychovne zásahy v porostech je potřeba smerovat k vysledne pestrejsi patrovite vekove struktuře. Takový les v budoucnu však bude vyzadovat zmenu technologii pro těžbu, spocivajici v postupněm vyberu jednotlivých stromů. Tyto způsoby pěstování lesa by se měly v zájmu stability našich lesu maximalne rozsirovat. Je zřejmě, že nelze tyto změny začít aplikovat všude a skokem opustit staletou tradici pěstování smrku v našich zemich, nicméně i zde se poptavka po dreve vyviji.

Za pozitivní lze zcela jiste oznacit fakt, že vyse uvedene postupy se zacínají uplatnovat v myslení lesnické veřejnosti, která je dříve povazovala pouze za ustupek ochraně přírody, nicméně z hospodářského hlediska bylo uprednostnovano tradiční pěstování jednodruhových a stejnovekých porostu dřevin a jejich nasledna plosna těžba. Dnes však je možné dosahovat porovnatelných hospodářských výsledku i jinými, k lesním ekosystémum šetrnejsimi způsoby hospodaření.

Prirode blizky les umožňuje také efektivnější využití přirozené obnovy lesních dřevin. velké paseky je nutne z důvodu zachovani kontinuity lesního prostředí a zabranení erozi brzy (zákon uklada tuto povinnost do dvou let) umělé osazet sazenicemi mladych stromku, avšak místo v porostu po jednom vytěženem stromu snadno zaplni mladsi jedinci rostouci v jeho stinu, a to samozřejmě zadarmo. Pochopitelné lze vyjimecne ponechat spontannimu přírodnímu vývoji také větší plochu, například i po zpracování rozsáhlého polomů, avšak deje se tak pouze vyjimecne v případech pokusneho sledovani přírodních procesu.

Snahu o dosazení stabilního stavu lesu, tj. jejich přírodě blizke druhove a vekove struktury, by měli mít všichni zodpovědni lesnicti hospodari. Někteří z nich v posledních letech již zacínají tyto principy zvolna uvadet do praxe, zejména pozemky ve zvláště chráněných územích všech kategorii. S pěstováním přírodě blizkých lesních porostu souvisi také pouzivani šetrných vychovnych, těžebních a transportnich technologii. Zatím se však naše lesy významné potýkáji s dedictvim minulosti a minimálně několik desetiletí ještě tento stav bude trvat.

Na zaver si dovolim vyslovit jedno prani. Necht jsou následky silneho větru v lesích ponaucením pro nas všechny a po odklizení a zpracování spadlých stromu se všichni hospodari důkladne zamysli nad dalším postupem. Pokud opět vysazi smrkovou monokulturu a její vychovu budou smerovat k vypěstování stejnoveke uniformní produkcni plantaze, jejich vnuci se za necelých sto let budou potýkát velice pravdepodobne se stejnými následky, jake postihly naše lesy a lesniky na začátku letošního roku.

Mame možnost se z následku silneho větru poucit a vyznamným způsobem prispet ke stabilite lesu v budoucnu

Martin Dusek, česky svaz ochránců přírody