Zobrazení zdroje stránky Průvodce Šumavou, 1909, Země a lid

{{PrefBankArticle
|Title=Průvodce Šumavou, 1909, Země a lid
|Author=Antonín Bašta
|Date=1909
|Source=Bašta, Antonín: Průvodce Šumavou
|Genre=průvodce
|Respondent=
}}
Šumavské kraje samotným zvukem svého jména poutají českého turistu. Pomezní hradba šumavských prahor znamená kus českých dějin, kus českého osudu a právě tento rys Šumavy – dějinná její tradice, povznesla popularitu šumavských krajů i nad Krkonoše.

Šumava i rázem svým, klidným a tichým vzezřením jest nám blíže než Krkonoše a České Švýcarsko.

Na Šumavě česká turistika slavila své prvé vystoupení; s ní rostla a mohutněla. Význam Šumavy v dějinách české turistiky jeví se nejlépe počtem cestopisných knih, jež od let sedmdesátých byly vydány. Mnohé z nich zůstaly jen dobře míněnými pokusy, ale všechny vykonaly kus záslužné práce ku probuzení zájmu o Šumavu a budiž jich zde vděčně vzpomenuto.

Česká turistika má svůj vlastní ráz. Není sportem bohatých a bezstarostných. Výlučně poměry české vtiskly i jí výlučný osobitý charakter. Český turista nejde jen na honbu za krásnými partiemi krajinnými, nehledá jenom široké obzory s vrcholků hor, on jde poznávati i zdejší poměry, zdejší lid.

Český turista přichází na Šumavu s vědomím, že vstupuje na historickou půdu zápasů národnostních, že kráčí krajem obývaným českými menšinami. Vyhledává české lidi v zákoutí horském, uvědomuje si těžké jich postavení národnostní a poznává tak vlastní život českých menšin z přímého s nimi styku.

Stykem turistů s českými usedlíky sílí se v menšinách vědomí národnostní pospolitosti, vědomí příslušností k velkému celku národnímu a zabraňuje se tak odnárodňování našich příslušníků v území smíšeném.

Český turista uplatňuje svou národnost i oproti příslušníkům druhé národnosti. Jsa nezávislým na svém okolí, přiznává se všude ku svému češství. Jest si vědom toho, že kraje Šumavské nejsou německými, ale národnostně smíšenými a žádá všude na drahách, u pošt, v celnicích by jednáno s ním bylo v jazyku českém. Náš turista jest průkopníkem české myšlenky národní i na poli hospodářském. Všímá si sociálních a hospodářských poměrů kraje, jímž prochází a uvědomuje si, že jenom hospodářská odvislost jest příčinou národnostního útlaku českých menšin.

To jest onen úchylný ráz české turistiky: ráz soustavné, drobné práce národní. Čeští turisté jsou této práce dobrovolnými vykonavateli.

Poznáme-li smíšené kraje z vlastního názoru, budeme dívati se příměji a s větším zájmem na boj národnostní; uvědomíme si, že máme ku krajům těm a našim lidem v nich povinnosti, byť bychom v dálce od nich žili a poznáme, že osud náš, osud národa našeho nerozhodne se v malicherných půtkách domácích a svárech, ale v těch krajích hraničních, jichž obzor daleký otvírá Tobě, čtenáři, tato kniha.