Zobrazení zdroje stránky Pro šišky lezou horolezci, nasbírali tuny osiva

{{MediaBankArticle
|Title=Pro šišky lezou horolezci, nasbírali tuny osiva
|Author=Milan Kilián
|Date=2009-11-11
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava –Uvázat si horolezeckou výstroj, vylézt do koruny až několik desítek metrů vysokého stromu a do pytle natrhat šišky. I tímto náročným způsobem se každý rok na Šumavě v národním parku sbírá osivo, které je potřebné pro zrod nových stromů.

„Sběr osiva vrcholí na podzim podle průběhu dozrávání plodů jednotlivých dřevin. Osivo je potřebné pro pěstování sazenic v lesních školkách a zčásti pro přímou obnovu lesa. Výsledek letošního sběru je solidní - tři tuny jedlových šišek, 45 kg osiva javoru klenu, 85 kg břízy pýřité, více než tři tuny jeřabin, 216 kg bukvic a menší množství olše šedé a jilmu horského,” vypočítává Jana Zvettlerová z národního parku. Šišky či jeřabiny sběrači trhají ze stojících stromů, bukvice sbírají. Jde o činnost dost náročnou. „Třeba na trhání šišek jedlí je nutné, aby dodavatelská firma měla osoby nejen proškolené, ale také schopné výškových prací. Horolezci se dostávají do korun stromů pomocí souprav s lanovými úvazky bez kovových stupaček, které by poškozovaly kůru. S sebou mívají několik pytlů a háček na přitahování větví. Z poloviny plné pytle pak hází na zem. Maximální denní výkon trhače bývá pět stromů, na každém je podle úrody 10 až 40 kg šišek,” uvedla Zvettlerová.

Natrhané šišky putují do suché a chladné místnosti k prosychání. Když se otevřou či rozpadnou, osivo se vyklepává, třídí a čistí. „Z jednoho kilogramu čistého osiva získáme u jedle dva tisíce sazenic, u buku osm set a u jeřábu dokonce několik desítek tisíc,” doplnila Zvettlerová, podle níž „výroba” sazenice trvá šest až sedm let.