Zobrazení zdroje stránky Prohlášení akademiků ke kůrovci

{{MediaBankArticle
|Title=Prohlášení akademiků ke kůrovci
|Author=Vilém Podrázský
|Date=2010-03-25
|Source=sumava21.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
25. 3. 2010 – Uveřejňujeme prohlášení Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd k očekávanému vývoji gradace kůrovce v NPŠ v roce 2010 a možným rizikům pro lesy, krajinu a obyvatelstvo v oblasti Šumavy, které dnes na semináři v Horní Plané přednese předseda tohoto odboru prof. Ing. Vilém Podrázský.

Prohlášení Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd k očekávanému vývoji gradace kůrovce v NPŠ v roce 2010 a možným rizikům pro lesy, krajinu a obyvatelstvo v oblasti Šumavy

V návaznosti na Stanovisko ze dne 19. 2. 2009, s ohledem na vývoj gradace kůrovce a prognózu na rok 2010, obrací se OLH ČAZV na Vládu ČR, MŽP ČR, Krajské úřady a další zainteresované orgány s naléhavou výzvou.

Se znepokojením konstatujeme, že diskuse o managementu ochrany přírody v NPŠ se hlavně v médiích často prezentuje jako spor mezi vědeckými názory, které prosazuje MŽP, Správa NPŠ, nevládní neziskové organizace nebo blíže nedefinovaní vědci a na druhé straně údajně vědecky nekompetentními lesníky, ne – li dřevařskou loby. Chceme upozornit, že problémy ochrany přírody, poznatky ze studia přirozených lesních ekosystémů, jakož i praktické zásady provádění ochrany přírody byly a stále jsou bytostnou součástí tradičních lesnických vědeckých nauk a jako takové jsou téměř od počátku lesnictví celostně rozvíjeny. Očekávalo se proto, že protagonisté tzv. „nového přístupu v ochraně přírody“, opírajícího se o ochranu přírodních procesů, nezasahování apod., budou ochotni diskutovat a hledat tolik proklamovanou vědeckou pravdu. Zvláště, když byla vznesena celá řada oprávněných námitek a varování, mimo jiné před postižením smrkových lesů gradací lýkožrouta smrkového a závažným ohrožením přírodního prostředí a krajiny Šumavy. Současný stav je takový, že množství vytěženého kůrovcového dříví se v minulém roce zvýšilo oproti roku 2007 dle Správy NPŠ 20 až 40 krát a dosáhlo 300 tis. m3. Vzhledem k tomu, že se kůrovec na tzv. bezzásahovém území a v polomovém dříví dlouhodobě účinně nehubil, vznikl zde významný rezervoár a odhadem až 500 tis m3kůrovcem napadených stromů. To je hlavní důvod, proč početnost lýkožrouta bude také letos progresivně stoupat. Je reálné očekávat, že do konce roku uhyne více než 1–1,5 mil m3stromů a je otázkou, zda bude Správa NPŠ vůbec schopna odhadované množství 400 tis m3vytěžit. Po těžbách vznikne letos celkem více než 2 tis. ha holin a spolu s dosud uhynulým lesem dosáhne jednolitá plocha bezlesí v NPŠ 10 – 15 tis. ha. Navíc je reálné nebezpečí dalšího rozvrácení mozaikovitě hynoucího lesa větrem, sněhovými polomy apod.

Uvedený, pro krajinu kritický stav, přesáhl hranici případného vědeckého experimentu a je názornou ukázkou selhání dogmaticky prosazované ideologie pod rouškou vědy. Za prokazatelně chybné lze označit spekulace o přirozených procesech v horských smrkových lesních ekosystémech, zejména to, že generační obměna nastává nutně po velkoplošném hynutí v důsledku napadení kůrovcem. Nepodložený byl rovněž předpoklad, že mohou existovat odolné stromy, které lýkožrout nenapadne, že gradace sama zanikne a že lze proti kůrovcům úspěšně aplikovat biologickou obranu. Zastánci disturbancí ve vývoji lesních ekosystémů si nejsou ochotni připustit, že v našich poměrech šlo obvykle o antropické intervence, čehož názorným příkladem je nakonec současný případ Šumavy. V úvahu se nevzaly také širší souvislosti, např. ohrožení přirozené obnovy lesa okusem semenáčků přirozeně neregulovanou zvěří, ohrožení půdního prostředí interskeletovou erozí, změny hydrických poměrů a ovlivnění mikro a mezoklima. Závažné je také velkoplošné a drastické narušení biotopu chráněným živočichům, na územích Natura. Je zcela reálné si představit, že např. některá rekreačně významná střediska, např. Horská Kvilda a další, se ocitnou uprostřed mrtvého lesa nebo vykácených pasek či mladých smrkových porostů.

Takovou situaci je možno bez nadsázky označit za krizovou, vyžadující krizový management. V prvé řadě je třeba ale upozornit na závažné selhání vědy, je – li ovlivněna ideologií a dogmaty.