Zobrazení zdroje stránky Protismrková hysterie

{{MediaBankArticle
|Title=Protismrková hysterie
|Author=Petr Navrátil
|Date=2007-01-30
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Polemika

Po rozsáhlém poškození lesu orkánem Kyrill se opět začala ve zvysene mire objevovat prohlásení odborníků i neodborníků, že za problémy v lesích mohou lesníci, protože vysazuji hlavně smrk. V tomto duchu je napsan i článek Martina Duška z Českého svazu ochránců přírody (Poucme se, jinak se lesní polomy budou opakovat, LN 26. 1.). Podle ekologisticke ideologie je dřevoprodukcni hospodaření v lesích škodlive pro životní prostředí, a naopak ponecháni lesu samovolnému vývoji by silne omezilo problémy s přírodními kalamitámi, například větrem nebo kůrovcem.

Co se týká poslední větrné kalamity, jiste si autor článku vsiml, že vítr lamal a vyvracel nejen smrky v lesních porostech, ale i listnate stromy, které jsou v tomto ročním období bez listi, a měly by tedy být proti větru odolne. Od určitě rychlosti poryvu větru padne každý les, i ten, který vyrostl samovolne, bez dotyku lidské ruky.

Smrkové porosty začali lesníci v Evropě masivne pěstovat od 19. Století, aby svým potomkum zajistili vyrovnanou a trvalou produkci stále zadaneho dřeva. Dřevo je obnovitelna surovina a jeho vyuzivani má velký ekologicky vyznam, protože cim více se v našem životním prostředí vyuziva dřevo, tím méně se spotrebuje fosilnich surovin, at už k vyrobe energie nebo umelých hmot. Do dřeva se také fotosyntezou uklada atmosfericky uhlik a snizuje se tak obsah sklenikových plynu v atmosfere. Vyuzitim dřeva například na drevene stavby se ulozi tento uhlik na desítky let mimo atmosferu a nove zalozene porosty mohou ze vzduchu odcerpávat další oxid uhlicity. Dřevo je také člověku v jeho životním prostředí prijemne.

Je pravda, že pěstování souvislých smrkových monokultur je v mnoha smerech rizikove. Každá dřevina má své škůdce a kůrovec se v poškozených smrkových porostech může velice snadno premnožit. Ale tvrzení, že za kůrovcové kalamity může pěstování smrku, má asi stejnou vypovidaci hodnotu, jako ze za výskyt mandelinky může pěstování brambor. Pro zvysení ekologické stability a odolnosti lesu je nepochybne důležité zvýšit druhovou pestrost lesních porostu a jejich vekovou rozruznenost. Další nežbytnou věci je pěstování vhodných porostních smesi na pro ně vhodných stanovistich, aby s ostatními slozkami lesního prostředí tvorily stabilní ekosystémy. lesní zákon uklada z tohoto důvodu povinny procenticky podíl melioračních a zpevnujících dřevin v nových porostech a doporučuje vhodne cilove druhove skladby dřevin na určitých stanovistich. Je také nutne, aby si naše lesy uchovaly i pro další generace zásoby kvalitního dřeva, a dřevo smrku takovým kvalitním dřevem je. Proto doufam, že smrk zůstane i do budoucna hojne rozsirenou dřevinou našich lesu.

Petr Navratil, lesnik