Zobrazení zdroje stránky Provrtá zelený tunel Šumavu?

{{MediaBankArticle
|Title=Provrtá zelený tunel Šumavu?
|Author=Ivan Brezina
|Date=2002-02-07
|Source=Reflex
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Ivan Brezina (QUO)

„Tady už vůbec nejde o ochranu přírody, ale o to, jak se dostat ke dřevu za pět miliard korun,“ varuje ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Skupina ekologických aktivistů a mediálních propagandistů se několik let snaží vzbudit dojem, že současné vedení Národního parku Šumava ve spolupráci s ministrem životního pro středí Milošem Kužvartem tuneluje přírodu. Pro svá obvinění sice nikdy nepřinesli sebemenší důkaz (Nejvyšší kontrolní úřad i policie všechna jejich udání odmítly jako nesmyslná), dnes ale s pomocí lidoveckého poslance Libora Ambrozka paradoxně prosazují princip, který by vytunelování parku skutečně umožnil. Ambrozek protlačil začátkem ledna do zákona o šumavském národním parku pozměňovací návrh, předpokládající zřízení obecně prospěšné společnosti (OPS), která by měla pro park zajišťovat servisní činnosti včetně těžby a prodeje dřeva. Podmínkou vzniku OPS, která není státní organizací, je podle zákona peněžitý či nepeněžitý vklad. Peníze správa parku nemá, takže by do OPS musela vložit nemovitý majetek státu – pozemky a lesy. Národní park by tak byl skrytě privatizován, což by zneprůhlednilo jeho hospodaření a otevřelo prostor k rozsáhlému tunelování. Současná správa parku je navíc placena ze státního rozpočtu, takže je ekonomicky zcela nezávislá na příjmu za dřevo. Je jí tedy úplně jedno, jestli porazí deset, nebo sto kůrovcem napadených stromů. OPS jako nestátní instituce by naproti tomu existenčně přímo závisela na zisku z co největšího rabování a výprodeje šumavské přírody. Podle starosty Srní Václava Veselého stojí za podivnou Ambrozkovou hrou dva lidé. Prvním je Jaromír Bláha, šéf lesní kampaně Hnutí Duha a organizátor blokády Trojmezenského pralesa v létě 1999. „Ano, na přípravě návrhu jsme se podíleli,“ přiznává Bláha. Druhým mužem v Ambrozkově stínu je František Krejčí, spolumajitel společnosti Parkservis, která se v roce 1993 od bývalého vedení parku neúspěšně pokusila získat monopolní smlouvu na servisní činnosti včetně těžby a prodeje dřeva. Dnes se tedy situace opakuje: Bláhou a Krejčím propagovaná obecně prospěšná společnost by byla stejně jako někdejší Parkservis komerčním subjektem, který by se s velkou chutí zakousl do skrytě privatizovaných šumavských lesů. Jako argument by se jí nejspíš velmi hodila rozsáhlá kůrovcová kalamita, kterou Hnutí Duha svou blokádou vyvolalo. Zbývají otázky: uvědomují si samozvaní ekologové, jakého džina vypustili? Jsou v té podivné hře opravdu jen pouhými nevědomými statisty?