Zobrazení zdroje stránky Rána bez rosy snižují výnosy

{{MediaBankArticle
|Title=Rána bez rosy snižují výnosy
|Author=ma,
|Date=2005/02/24
|Source=Haló noviny
|Genre=tisk
}}
Jara a léta jsou nejen teplejší, ale také sušší

PLZEŇ - Že se v naší zemi v souvislosti s celosvětovou změnou klimatu v poslední době výrazně otepluje, je všeobecně známá skutečnost. Kromě teplejšího počasí ale v posledních letech také výrazně klesá vzdušná vlhkost, a to zejména na jaře a v létě. Tento jev má za následek snižování výnosů zemědělských plodin, ale také zhoršování zdravotního stavu lesů, především smrkových monokultur.

Ranních ros ubylo

Jako první nás na nový fenomén upozornil pracovník plzeňského arboreta Sofronka Jan Kaňák. »Zatímco dříve bývalo běžné, že po jasné letní noci byla po ránu bohatá rosa, v posledních letech už to zdaleka není pravidlem.« To potvrzuje i plzeňský klimatolog Jiří Hostýnek: »V posledních pěti letech má vzdušná vlhkost, měřená vždy v sedm hodin ráno, mírně sestupný trend. Znamená to, že vzduch je mírně sušší.« Oproti průměru z let 1981 až 2000 byla v posledních pěti letech tato ranní vzdušná vlhkost v Plzni - Bolevci zejména v květnu, červenci a září nižší o dva až pět procentních bodů. Zatímco v 80. letech neklesl květnový průměr pod 82,5 %, po roce 1997 jen jednou překročil hranici 80 %.

Množství vodních par ve vzduchu určují zčásti místní podmínky. Mnohem výraznější vliv na ně ale má charakter vzdušného proudění. Právě v případě meteorologické stanice v Plzni - Bolevci se zdá být význam poklesu vzdušné vlhkosti o to významnější, že se tato stanice nachází v blízkosti velkých rybničních ploch a navíc na okraji lesa. Tedy v místech, kde bývá vzduch vždy vlhčí, než jinde.

Lesům nižší vlhkost škodí

Jaký vliv má sušší letní vzduch na rostlinstvo? Podle mluvčího šumavského národního parku Radovana Holuba nižší vzdušná vlhkost snižuje odolnost zejména smrků, které jsou pak náchylnější k nemocem a škůdcům, včetně obávaného kůrovce. »K tomu, aby smrk napadený kůrovcem se mohl účinně bránit, musí napadené místo v kůře zalít mízou. Pokud se ale vzdušná vlhkost snižuje, smrky se přehřívají a jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům klesá,« vysvětluje mluvčí parku. Jak dodává, ke špatnému zdravotnímu stavu smrkových lesů na Šumavě přispěly také meliorace, které lesní plochy významně vysušují. »V posledních dvou stovkách let protkaly celou Šumavu meliorační rýhy, když se zde naši předci snažili pěstovat hospodářské lesy ze smrkové monokultury.«

Sušší vzduch neprospívá ani zemědělským plodinám

Oteplování klimatu v posledních letech je poměrně dobře znát i na polích jižně od Plzně. Zde, v nadmořské výšce 530 až 550 metrů, hospodaří zemědělská společnost Komorno. Její agronomka Blanka Zelenková potvrzuje, že teplejší a také sušší počasí posledních let se zde už začalo v některých směrech projevovat. Tak zde zaznamenali výrazný nárůst plevelů, které byly dříve běžné spíše v teplejších oblastech naší země. »V posledních osmi až deseti letech se u nás rozmnožily laskavce a ježatky, které dříve bývaly běžné spíše na jižní Moravě.« Sušší vzduch se podle ní negativně projevuje na růstu plodin. »Když je sucho, tak rostliny získávají vláhu i z ranní rosy. Proto když chybí, je to špatné. Hned je to poznat na horším stavu plodin. Loni se tak chybějící rosa negativně projevila na porostech máku. Nízká vlhkost vzduchu má špatný dopad i na kukuřici, která je potom taková stočená, ale i na obilí,« konstatuje agronomka.

Jak to bude dál, nikdo neví

Budou se léta, která doprovází nezvykle suchý vzduch, i nadále opakovat? To si dnes nikdo netroufne odhadnout. »Statisticky tento trend není ještě významný, protože je krátkodobý,« varuje Hostýnek před ukvapenými závěry. Na druhou stranu ale nikdo nezaručí, že v souvislosti s pokračujícím oteplováním uvedený jev ještě nezesílí. Pokud by tomu tak bylo, musí zřejmě zemědělci počítat s nižšími výnosy. »Je to tak, absence ranních ros je jednou z příčin nižších výnosů,« konstatuje agronomka Zelenková. Rovněž podle mluvčího šumavského parku Holuba dosavadní vývoj počasí spojený s oteplováním a sušším charakterem letních období způsobí, že stromy pocházející z klimaticky chladnějších míst budou na Šumavě dále ustupovat, prosazovat se naopak budou teplomilnější druhy dřevin.

Pole společnosti Komorno sice v zimě, resp. začátkem jara naberou vláhu z této sněhové záplavy, ale již za pár měsíců budou pro kvalitu obilí a velikost výnosů rozhodující kapky ranní rosy