Zobrazení zdroje stránky Rada šumavského parku nesouhlasí se způsobem odvoláním jeho šéfa

{{MediaBankArticle
|Title=Rada šumavského parku nesouhlasí se způsobem odvoláním jeho šéfa
|Author=Jaroslav Fišer, ČTK
|Date=2003-11-12
|Source=ČTK
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



České Budějovice/Vimperk (Prachaticko) – Rada Národního parku Šumava (NPŠ), která je poradním orgánem správy parku, nesouhlasí se způsobem připravovaného odvolání ředitele parku Ivana Žlábka. Od ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který 30. září oznámil vypsání výběrového řízení na Žlábkovo místo, proto žádá vysvětlení a vyzývá ho k osobnímu jednání. Podle mluvčího správy šumavského parku Zdeňka Kantoříka se na tom v úterý jednomyslně shodlo 37 přítomných členů rady.

Radní Ambrozkovi zejména vytýkají, že při změně ve vedení parku postupoval netradičním způsobem. Vypsání výběrového řízení, jehož vítěz by se měl ujmout vedení parku 1. ledna 2004, ministr oznámil 30. září na tiskové konferenci v Praze, když o tom Žlábka krátce předtím informoval telefonicky. Navíc na tiskovou konferenci, jejímž hlavním bodem bylo představení koncepce hospodaření v parku, nebyl pozván žádný zástupce správy parku, vysvětlil Kantořík.

„Pan ministr v rámci svých pravomocí vypsal výběrové řízení. Do něj se může přihlásit každý, tedy i stávající ředitel Ivan Žlábek,“ řekla dnes ČTK tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Karolina Šůlová.

Současné vedení šumavského parku čelí již řadu let kritice z řad ekologických aktivistů, kterým se nelíbí kácení kůrovcem napadených stromů v nejchráněnějších částech parku. Žlábka navíc ochranáři obviňují z prodeje dřeva, ten se ale kritice brání.

Výběrové řízení na post ředitele správy šumavského parku vypsal ministr životního prostředí v závěru října, uzávěrka přihlášek je 14. listopadu. Šedesátiletý Žlábek, který stojí v čele správy šumavského parku od 1. srpna 1994, se podle Kantoříka výběrového řízení určitě nezúčastní.

Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, má rozlohu 69.030 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří převážně monokulturní lesy. První zóny parku, v nichž by měly být vyloučeny jakékoli zásahy člověka do přírodních procesů, jsou na 135 lokalitách o celkové ploše asi 9000 hektarů. Kůrovcová kalamita zanechala od roku 1995 v parku na 900 hektarů holin a 1326 hektarů suchého lesa.