Zobrazení zdroje stránky Rakušané mají les zelený. My mrtvý

{{MediaBankArticle
|Title=Rakušané mají les zelený. My mrtvý
|Author=lim
|Date=2009-12-01
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=Jiří Hůlka
}}
Horní Planá – Sdružení šumavských obcí vítá snahu samospráv Jihočeského a Plzeňského kraje pomoci s rychlejším postupem při kůrovcové kalamitě ve smrkových lesích národního parku.

„Cílem všech lidí, kteří se zabývají kůrovcovou kalamitou, by mělo být to, abychom neřešili následky kůrovcové kalamity, ale abychom se pokud možno dostali před kůrovce. Aby se nemusely kácet stromy, které už jsou napadené, ale aby se toto množství eliminovalo tím, že se provedou zásahy ještě předtím, než kůrovec na jaře znovu vylétne,“ říká Jiří Hůlka, šéf Svazu obcí Národního parku Šumava a starosta Horní Plané.

*Jak reagují na kůrovcovou kalamitu rakouské obce na druhé straně Šumavy?

Rakouské obce žádné lesy v příhraničí nevlastní, takže je to nepálí. Tam je největším vlastníkem klášter Schlägl ve stejnojmenném hornorakouském městě na pomezí hranic. Aten už deset let upozorňuje na škody, které vznikají na české straně a přelévají se vlivemkůrovce do Rakouska.

*Požaduje i nějaké odškodnění?

Za loňský rok požaduje po České republice uhradit škodu ve výši 30 milionů korun za škody, které mu vznikly nezasahováním proti kůrovci na české straně, v jeho porostech, které využívá jako hospodářské lesy.

*Může to nějak dokázat?

Je to jednoduché, můžete to vidět i pouhým okem, pokud se podíváte dnes na Plešné jezero z kopců ze směru od Horní Plané. Uvidíte přesně hranici, která vede mezi Českem a Rakouskem. Na rakouské straně se zasahuje a je tam zelený les, u nás se nezasahuje. Nechávají se tam stát stromy, které už jsou mrtvé. Ale nejhorší je, že se z nich nechává kůrovec vylítnout do sousedních lesů. A kůrovce nezajímá, kde je hranice republiky.

*Proč vás děsí mrtvý les, když odborníci slibují, že vyroste nový?

Protože se musíme dívat na suchý mrtvý les v místech, kde být nemá. Pokud to bylo v bezzásahových územích, brali jsme to jako součást experimentu, který má do budoucna ukázat, kam má národní park směřovat. Ale pokud se to už vymklo kontrole a jde to do okolních lesů, je to pro nás nepřijatelné. Proto požadujeme, abychom šli před kůrovcem, ne abychom řešili následky po jeho řádění.