Zobrazení zdroje stránky Recepty pro Šumavu známe z okolí

{{MediaBankArticle
|Title=Recepty pro Šumavu známe z okolí
|Author=Martin Bursík
|Date=2007-08-22
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Ohlas na clanek

Odpoved na otázku, jak dal na Šumavě, slysel hejtman Zahradník již několikrat. Není složitá a vycházi z doporučení odborníků celosvetove uznavaneho Svazu na ochranu přírody (IUCN), vědců z Akademie věd, odborneho gremia pro národní parky a letitých zkušenosti Národního parku Bavorský les, který od české části Šumavy dělí jen hraniční cara na mape. S ním také ministerstvo podepsalo dohodu o společném postupu. Oznacovat recept, který s úspěchem pouzivaji v jiných evropských národních parcích, za giganticky experiment (Právo 15. 8.), tedy není na místě.

O kůrovci a uschlých stromech v národním parku se mluví už víc než deset let. Ano, na Šumavě skutečne můžeme najít uschle stromy. Důvod je jednoduchy - v národním parku se v civilizovaných zemich jeho správci chovaji jinak než v hospodářském lese.

Je samozrejmosti, že nejcennější porosty nechávají přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Priroda si tu jde svou cestou a můžeme pozorovat, jak si poradi vyvoji a přednostně a důsledne asanovat polomy v nižších polohách a na okrajích parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy.

Zároveň se tyto lesy v nižších polohách musí postupně premenovat na lesy smíšené, tedy stabilnější vůči vnejším negativním vlivům. To je nejlepší cesta k zelené Šumavě.

Na 80 % plochy parku, zejména při jeho okrajích, které hranici s hospodarskými lesy, se tedy polomy důsledne asanuji. Pouhych 20 % - uvnitř jadrove zóny na hřebenech parku - se ponechava přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisícileti.

Podotýkám, že pouze dvě tretiny z toho tvoří les, a to ještě bez lidské pomoci. Ukazuje se, že pod uschlými stromy vyrůstá (a zadarmo) nový pestry les, který je pro další vývoj krajiny rozhodne lepší než puste a umělé nakladne zalesnované holiny, které vznikají po kácení stromu kvůli kůrovci.

Orkán Kyrill ukázal, že nebyt holin, které na Šumavě v minulosti vznikly při zasazich proti kůrovci, padlo by v lednu mnohem méně stromů. K nejrozsáhlejším polomům došlo totiž tam, kde se les kácením otevřel větru. A takovou chybu už nesmíme opakovat.

To, co jsme viděli po lednove vichřici, jednoznacne potvrzuje, že je třeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému z větší části smiseny, kde je přirozena obnova bezproblemova.

Mimochodem zatímco v národním parku je kůrovec na vymezených místech důsledne asanovan, v mnoha hospodářských lesích na území Jihočeského kraje nikoli. Možná by měl pan hejtman venovat pozornost i tomu. Diskuse o Šumavě by se měla více než na lýkožrouta smrkového soustředit na takové možnosti rozvoje obci, které budou šetrne ke státutu parku. Nas zájem je společný - Šumava má zůstat mezinarodne uznavaným národním parkem.

Pouze tak zajistime ochranu unikátní přírody i zájem turistů. Nove vedení správy parku bude proto obcím mnohem aktivnejším partnerem při rozvoji šetrne turistiky či podpore malého a středního podnikání.

Vyznamným zdrojem financi pro kvalitní a šetrne projekty se stanou evropské fondy, protože ochrana přírody patří k prioritam EU.

Pokud se tedy budeme drzet receptu, který se s úspěchem aplikuje v mnoha evropských parcích, Šumavě zadna katastrofa, již se obava hejtman Zahradník, nehrozi. Není žádný důvod, proč bychom právě tady měli hledat nějaký originalni česky přístup.

Martin Bursík (Autor je mistopředsedou vlády a ministrem životního prostředí za SZ)