Zobrazení zdroje stránky Rychle vyrostly, rychle zestárly

{{MediaBankArticle
|Title=Rychle vyrostly, rychle zestárly
|Author=Ivana Harantová
|Date=1998-03-18
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Zachraňují smrky, než je sežere kůrovec

Letošní práce na záchraně nejhodnotnějšího jádra původní populace horského šumavského smrku zahájili v těchto dnech pracovníci Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (NP a CHKOŠ).

V nejcennějších lokalitách hrozí vzhledem k nebezpečí kůrovcové kalamity riziko, že některé dosud živé, vysoce kvalitní původní smrky podlehnou tomuto hmyzímu škůdci. Jde například o území v blízkosti Modravy, oblast Plesné nad jezerem Laka, příhraniční zónu u Srní a podobně. Během tohoto měsíce proto budou z původních smrků odebrány rouby, které by se měly stát základem pro založení klonového archivu a semenného sadu.

„Relativně malé rouby, jejichž odebrání nijak neohrozí další růst stromů, budou používány dvojím způsobem. Jednak se využijí pro takzvané vysoké roubování, což znamená, že na několik větví zdravého smrčku o výšce 1,3 až 1,5 metru se naroubuje genofond původního šumavského smrku. Odebrané rouby se mohou použít také jako matečnice. To znamená, že se zasadí a ze vzrostlých stromů se budou získávat semena,“ vysvětlil mluvčí Správy NP a CHKOŠ Zdeněk Kantořík.

Příčinou této snahy pracovníků správy národního parku je fakt, že šumavské lesy z velké části tvoří nepůvodní porosty, v posledním půlstoletí oslabené trvale znečištěným ovzduším, kyselými dešti, skleníkovým efektem a nevhodným hospodařením. Po větrné a následně kůrovcové kalamitě z poslední čtvrtiny minulého století zůstalo na Šumavě přes dvacet tisíc hektarů holin. Pro nedostatek původního šumavského sadebního materiálu byl dovezen sice rychle rostoucí, ale geneticky nepůvodní smrk, sázený v této oblasti v podstatě jako monokulturní les.

„Tyto stromy, kterým je dnes sto, sto dvacet let, předčasně stárnou a disponují vitalitou srovnatelnou se smrky ve věku 250 až 300 let,“ uvedl Kantořík. „Do míst, kde původně rostly, tedy v polohách do 1 100 metrů, se snažíme vrátit smíšené porosty, kromě smrku tedy také jedli, buk, javor, jilm a podobně.“