Zobrazení zdroje stránky Samosprávy obcí v jihočeské části Šumavy jsou znepokojeny přemnožením kůrovce

{{MediaBankArticle
|Title=Samosprávy obcí v jihočeské části Šumavy jsou znepokojeny přemnožením kůrovce
|Author=Jaroslav Veselý
|Date=2003-09-12
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Samosprávy obcí v jihočeské části Šumavy jsou znepokojeny přemnožením kůrovce. Šíření několik milimetrů velkého brouka, který byl na konci 19. století nazýván Zlatým broukem, protože lidem dával práci, napomohlo nejen letošní teplé a suché léto, ale především to, že zejména v prvních zónách Národního parku Šumava byly až dosud uplatňovány zásady tzv. bezzásahovosti. „Bohužel se ukázalo, že kůrovec se nebezpečně rozšířil a požírá stále větší území. Bez přehodnocení dosavadních postupů bude Šumava za pár let úplně zničená a přeměněná na měsíční krajinu,“ říká starosta Srní Václav Veselý (nez.). Oblast „mrtvého lesa“ je dnes v okolí Pramenů Vltavy, Březníku, Trojmezné, Mokrůvky nebo Černé Hory. „Od vzniku Národního parku v roce 1992 prosazovali ekologičtí aktivisté teze, že les a kůrovec musí existovat společně, že kůrovci neškodí, nýbrž jen usměrňují porostní strukturu lesa, že ve velkých nadmořských výškách k přemnožení docházet nemůže. Po deseti letech existence Národního parku Šumava se ale ukazuje, že k žádné regulaci nedošlo,“ říká Ivo Vicena, soudní znalec a specialista pro ochranu lesa. Starostové šumavských obcí požadují, aby se proti kůrovci zasahovalo daleko razantněji než dosud. „V oblasti Prameny Vltavy je ohroženo 14,5 tisíce kubíků smrku, v rezervaci Trojmezná došlo k takovým škodám jako nikdy za posledních 250 let,“ připomněl starosta Modravy Antonín Schubert (nez.). Podle něj má částečnou vinu na současném stavu Správa Národního parku, která s obcemi nechtěla dlouhou dobu vůbec spolupracovat. Kromě první zóny Prameny Vltavy bylo letos v jihočeské části Šumavy vyhodnoceno zvýšené riziko napadení kůrovcem ještě i ve vybraných porostech v dalších deseti prvních zónách o celkové rozloze 629 hektarů.