Zobrazení zdroje stránky Sobotka: Kůrovce na Šumavě by mohla řešit meziparlamentní komise

{{MediaBankArticle
|Title=Sobotka: Kůrovce na Šumavě by mohla řešit meziparlamentní komise
|Author=ČTK
|Date=2009-10-14
|Source=ČTK
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Lipno nad Vltavou (Českokrumlovsko) – Situaci v Národním parku Šumava, který se potýká s přemnožením kůrovce, by mohla řešit česko-rakouská meziparlamentní komise. Novinářům to při dnešní návštěvě Šumavy řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Dodal, že by měl nastat kompromis mezi ochranou pralesa a opatřením proti kůrovci. 

Zasažené oblasti si dnes Sobotka prohlédl se svým rakouským protějškem – předsedou Spolkové rady Rakouska Erwinem Preinerem. Pohled na kůrovcem zpustošený les v zónách nejpřísnější ochrany přírody ho prý zarazil. „Vidím strategii Rakouska, kde k tomu přistupují hospodářským směrem. Myslím si, že tady bychom kompromis ochrany přírody a pokus o záchranu pralesa měli vyvažovat s nebezpečím sestupu kůrovce i na české straně dolů. Základní podmínkou je, aby lidé tady v celé oblasti Šumavy měli prostor na žití, nejenom aby tady byl prales,“ zdůraznil Sobotka. 

Navrhl proto Preinerovi, aby se ustanovila česko-rakouská meziparlamentní komise, která by řešila problematiku kůrovce na Šumavě. Šéf Spolkové rady Rakouska nyní návrh zváží. „To je další krok, kdy bychom mohli z parlamentní úrovně kontrolovat to, co dělají úředníci ve svých rozhodnutích,“ uvedl Sobotka. 

Podle Hnutí Duha ale předseda Senátu oblečený jen do saka a polobotkách prales vůbec neviděl. Po lesní cestě prý došel jen k Plešnému jezeru, prales tedy spatřil ze vzdálenosti stovek metrů. Tomu ale oponoval ředitel šumavského parku František Krejčí, podle něhož Sobotka došel až do pralesa a vše podstatné si prohlédl. 

„Politikové by měli hlavně nazout pohorky a národní parky Šumava i Bavorský les si pořádně prohlédnout, než o nich začnou hovořit. Žádná další komise opravdu není třeba,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Ekologové tvrdí, že je v národních parcích samozřejmostí ponechat část lesů přirozeným proměnám divoké přírody. Po tisíciletí mezi ně patří i občasné umírání části smrků kvůli kůrovci. „Politici se při péči o národní park musí řídit především doporučení vědců,“ dodal Bláha. 

Český ministr životního prostředí Ladislav Miko a jeho rakouský kolega Nikolaus Berlakovich v úterý ve Vídni podepsali dohodu, jejímž cílem je omezit riziko šíření kůrovce. Dohoda o ochraně lesů na společné hranici v Národním parku Šumava počítá mimo jiné s pravidelným česko-rakouským monitoringem lesa i vývoje populací lýkožrouta. „My jsme čekali na podpis této dohody od jara a celou letošní kůrovcovou sezonu jsme podle této dohody de facto postupovali,“ uvedl Krejčí. 

Na území Národního parku Šumava bylo letos vytěženo téměř 200 000 metrů kubických dřeva napadeného lýkožroutem smrkovým. Za posledních 20 let to je těžba rekordní. Podle odborníků má kůrovcová kalamita v oblasti vrcholit v letošním a následujícím roce. Loni se vytěžilo 119 603 metrů kubických napadeného dřeva.