Zobrazení zdroje stránky Spojení národních parků

{{MediaBankArticle
|Title=Spojení národních parků
|Author=František Lutonský, Ivana Letochová
|Date=2005-12-12
|Source=ČT
|Genre=televize
|Respondent=Karolína Šůlová, Jan Zahradník, František Pojer, Radovan Holub
}}
ČT 1

František Lutonský, moderátor

O čem se dozvíte teď? O tom, že Národní park Šumava a Národní park Bavorský les budou víc spolupracovat. Dneska by měli zástupci obou institucí podepsat memorandum, které je prý pro obě strany mimořádně výhodné.

Ivana Letochová, redaktorka

Stejné podmínky pro ochranu přírody Národního parku Šumava a Bavorského lesa, na tom se dohodli zástupci českého a bavorského ministerstva životního prostředí. Společná smlouva má být podepsána právě dnes.

Karolína Šůlová, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí

V praxi to bude znamenat, že na obou stranách hranice se bude k ochraně šumavské přírody přistupovat stejným způsobem. Nepočítá se s tím, že by vznikla třeba jedna správa národního parku, nicméně vznikne koordinační skupina, která bude ty nejdůležitější aktivity posuzovat společně. Hlavní důraz by měl být kladen na to, aby se mohly rozvíjet přírodní procesy a to memorandum také říká, že na té české straně by se měly postupně rozšiřovat první bezzásahové zóny, stejně tak jako na té straně bavorské.

Ivana Letochová, redaktorka

S tím ale nesouhlasí obce. Zástupci Jihočeského kraje navrhují, aby plocha takzvané bezzásahové první zóny, kterou nesmí ovlivňovat člověk, zabírala maximálně patnáct procent šumavského parku. Ministerstvo uvažuje o ploše třiceti procent.

Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

Vzhledem k situaci, která dneska v národním parku šumavském je, kdy už takřka dva tisíce hektarů je zničeno kůrovcem a uschlých lesů, je velmi nebezpečná a já myslím, že uměřený lidský zásah do režimu péče o národní park je potřebný.

Ivana Letochová, redaktorka

Řešení situace vidí vedení Jihočeského kraje v modelu bavorské strany, kde schválil minulý týden zemský sněm obcím v Bavorském lese právo veta.

Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje /ODS/

Pokud tedy naši představitelé chtějí nějak se poučit od bavorského národního parku, tak by podle mne měli začít tady, zhodnocením významu obcí a občanů, kteří v nich žijí, protože jich se hlavně dotýká každá změna.

Ivana Letochová, redaktorka

Podle ministerstva životního prostředí a správy národního parku se ale Šumava nachází v jiné situaci než Bavorský les.

Beseda

František Lutonský, moderátor

A ve studiu naším dalším hostem mluvčí Správy Národního parku Šumava Radovan Holub. Dobré ráno.

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Dobré ráno.

František Lutonský, moderátor

Pane Holube, můžeme mluvit už o sloučení?

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Můžeme mluvit o změně, protože se vytváří bilaterální národní park, něco specifického. V té první fázi memoranda v roce 1999 se hovořilo o konkrétních menších projektech, mluvilo se o tom, že Národní park Bavorský les je naším starším bratrem, ale že musíme jít svou českou cestou. Nyní tedy vytváříme společný bilaterální národní park a poprvé hovoříme o tom, že do pěti let bychom chtěli u nás třicet procent bezzásahovosti.

František Lutonský, moderátor

My jsme říkali, že je to pro obě strany mimořádně zásadní nebo mimořádně výhodné. V čem konkrétně? Co si pod tím představit?

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Tak zatím ty první nejcennější zóny jsou u nás rozkouskovány od roku 95 do sto třiceti pěti dílů. To je z hlediska vědeckého, z hlediska národních parků je to velmi obtížná, velmi obtížná situace a je třeba tyto první zóny sloučit. Čili hovoříme o rozšíření bezzásahovosti, hovoříme o sloučení prvních zón, hovoříme o tom, že národní park má být skutečným národním parkem a nejen hrou na něj. To je ten velký rozdíl. Čili chceme, aby národní park měl tak velké území, jako mají jiné národní parky v Evropě nebo všude ve světě, kde je určité větší procento bezzásahovosti.

František Lutonský, moderátor

Takže, řekněme, že oba parky si teď budou žít v té první zóně nějakým svým vlastním životem bez jakéhokoliv vlivu turismu.

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Ne, tady nejde o turismus, tady jde o to, že, o hospodářskou exploataci, tady jde o to, že ... Naopak jsme o tom mluvili nedávno s organizací Panparks. Pokud budeme mít například v oblasti Modravy, Prášil a společně s Němci dvanáct tisíc hektarů bezzásahové plochy, tak můžeme potom mluvit o tom, že jde o unikátní situaci v evropském kontextu, ale samozřejmě turisti tam budou mít přístup. Jde o to, aby turisti se mohli dívat na to, co se děje třeba například s tím lesem, který, jak říkal pan hejtman, je zničen. On není zničen. On se sám od sebe zmlazuje a vytváří velice zajímavé scenérie, které jsou v hospodářském lese, jinde nejsou k dispozici.

František Lutonský, moderátor

Nás by teď měl taky poslouchat náměstek ministra životního prostředí František Pojer. Doufám, že se slyšíme. Dobré ráno.

František Pojer, náměstek ministra životního prostředí

Dobré ráno přeji.

František Lutonský, moderátor

Pane náměstku, jak bude tedy ta spolupráce vypadat v praxi?

František Pojer, náměstek ministra životního prostředí

Jak už řekl pan tiskový mluvčí, ta spolupráce bude realizována prostřednictvím správ obou národních parků a nejdůležitější ty okruhy činnosti jsou, spolupráce jsou jednak spolupráce vědecká, ta ochranářská, a pak to, co jste zmínili, turistická, sportovní a také i kulturní s tím, že obě strany, které dnes memorandum podepíší, to znamená naše ministerstvo a bavorské ministerstvo, jsou si vědomy rozdílné situace nebo poněkud rozdílné situace na obou stranách, jak té přírodní, v těch přírodních podmínkách, tak i v politické situaci. Zatímco v Německu to bylo jednoznačně, ten základní přístup pokryt už v roce 97 při rozšiřování bavorského národního parku, tak tady se, v České republice se k tomu zpětně dostáváme až v těch posledních několika letech.

František Lutonský, moderátor

Tím narážíte na tu kauzu, že jsou obce proti rozšiřování prvních zón?

František Pojer, náměstek ministra životního prostředí

No, samozřejmě také to mám na mysli, ale v tom memorandu je zmíněno, že obě strany jsou si vědomy toho, že těch cílů, to znamená ochrany, alespoň na části toho území, narušeného průběhu přírodních procesů, to je ten hlavní cíl, takže k němu nemohou dospět bez podpory v širokém regionu, to znamená obcí přímo v parku, ale i těch obcí, které jsou mimo park a celého toho regionu, tedy včetně krajů nebo krajských zastupitelstev a samospráv obcí i krajů.

František Lutonský, moderátor

Mluvil jste o výzkumu. Na co se bude soustředit ten výzkum v téhle vlastně společné zóně?

František Pojer, náměstek ministra životního prostředí

No, samozřejmě je to takový jednak zcela základní výzkum, který tam probíhá, protože je to taková přírodní laboratoř, ale potom je to výzkum praktický pro ten další, pro to další ochranářské, další ochranářská opatření, to znamená výzkum spárkaté zvěře, velkých šelem nebo rašelinišť a samozřejmě potom ten výzkum vlivu, vlivu změn, ať už mluvíme o klimatické změně nebo atmosférické depozice, takzvané ty kyselé deště a to všechno se na Šumavě zkoumá. Nejenom proto, aby se zkoumalo, ale zejména proto, aby se to projevilo potom v praktickém přístupu, v praktické péči o národní park, který zajišťuje správa národního parku.

František Lutonský, moderátor

Pane náměstku, děkujeme za čas a za vysvětlení, které jste věnoval pondělnímu Dobrému ránu. Loučíme se s vámi. Na shledanou.

František Pojer, náměstek ministra životního prostředí

Na slyšenou.

František Lutonský, moderátor

Pane Holube, do jaké míry mohou vůbec obce, tak, jak jsme se o tom zmínili, vstupovat do záležitostí parků?

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Mohou a musí. Bez obcí není možno dělat národní park. To se ukazuje nebo ukázalo už jasně jak na bavorské straně a je to jasné i u nás, musí dojít k nějakému kompromisu, musíme se domluvit a osobně si myslím, že dneska obce na obou stranách Šumavy chápou, že národní park musí mít nějaké své bezzásahové území, jinak nebude fungovat ani jako národní park, ani jako mezinárodní instituce. Ještě jednu, jestli můžu dodat ještě jednu důležitou a zásadní věc, hodně se operuje, že Národní park Bavorský les je menší. Ano, on je menší, je méně než poloviční, ale jeho bezzásahová část má 11 646 hektarů, skoro dvanáct tisíc a náš má v současné době osm tisíc hektarů přesto, že je větší. Tohle je zásadní věc a je třeba si ji uvědomit.

František Lutonský, moderátor

A říkáte si někdy při těch úvahách, že třeba obce by mohly mít aspoň v něčem pravdu? To je takový předpoklad k tomu kompromisu.

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Určitě není možno si jít, jako není možno jít hlavou proti zdi, v žádném případě, ale je třeba prosazovat tu ideu národního parku a vysvětlovat ji v podstatě na každém možném fóru a při každé příležitosti.

František Lutonský, moderátor

Může vám právě ta spolupráce, o níž jsme mluvili v úvodu, pomoct i na tom mezinárodním fóru?

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

No, v každém případě, protože pokud my budeme schopni prezentovat plochu, společnou plochu dvanáct tisíc hektarů bezzásahových, tak je to obrovský argument, protože touhletou bezzásahovou plochou dneska v evropském měřítku nedisponuje mnoho národních parků. Prostě je to, řekl bych, evropský unikát.

František Lutonský, moderátor

Dobře, ale v čem vám to pomůže? Abyste to třeba vysvětlil divákům ...

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Pomůže to ve vstupu do mezinárodní ...

František Lutonský, moderátor

... třeba /nesrozumitelné/ skupina?

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Ano, ve společné prezentaci, pomůže to při čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie. V každém případě tohle je zásadní argument, my máme tolik a tolik společné bezzásahové plochy, budeme ji ukazovat turistům samozřejmě a je to tak, jak říkal pan náměstek, velká laboratoř, kde je možné sledovat přírodní procesy. Tohle jsou tři základní sloupy, na kterých ten národní park stojí.

František Lutonský, moderátor

Ona vlastně ta spolupráce funguje už nějakých pět nebo šest let, byla podepsána někdy v roce 99. Proč se přistupuje k tomu rozšíření?

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Jak už jsme si řekli, to rozšíření toho memoranda je velice zásadní v tom, že už nejde jenom o dílčí věci, ale že skutečně akceptujeme to, že Národní park Bavorský les je naším starším bratrem, což znamená ...

František Lutonský, moderátor

Já se ptám proto, jestli třeba zase znovu do budoucna to budete rozšiřovat, až se posune doba o nějakých pět let.

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Pokud by se podařilo tohleto, co v tom memorandu je, opravdu důsledně realizovat, tak podle našeho názoru není třeba to memorandum nějak rozšiřovat. Tam je jasně dáno, že do pěti let třicet procent bezzásahovosti. U nás není taková situace, abychom si mohli dovolit těch sedmdesát pět procent, jako má Národní park Bavorský les v té staré části. Čili byli bychom spokojeni, kdyby se tohleto podařilo tak, jak je to v tom memorandum a další kroky, nebude třeba dalších memorand.

František Lutonský, moderátor

Změní se tím třeba náklady pro vás?

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Náklady na provoz parku?

František Lutonský, moderátor

Na provoz.

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Samozřejmě budou o něco vyšší.

František Lutonský, moderátor

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava. Díky moc za návštěvu, díky za rozhovor. Na shledanou.

Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava

Taky děkuju. Na shledanou.