Zobrazení zdroje stránky Spory o Šumavu

{{MediaBankArticle
|Title=Spory o Šumavu
|Author=Libuše Alterová, ČTK,
|Date=2005/09/12
|Source=Zemědělec
|Genre=tisk
}}
Zvýšení rozsahu prvních zón ze zhruba osmi na 26 tisíc hektarů a zároveň snížení jejich počtu ze 159 na 59 navrhuje současné vedení Národního parku Šumava. Změny se podle něj nevyhnou ani druhé a třetí zóně, jejichž výměry by se měly podstatně snížit. První zóna by tedy zabírala zhruba 39 procent rozlohy parku. Návštěvníci by v ní mohli chodit jen po vyznačených cestách a minimálně na pětině této zóny bude zakázána jakákoliv činnost. Ve druhé zóně se již lidé budou moci pohybovat bez omezení. Nový režim by podle správy parku měl v nezpochybnitelných územích, tedy na Modravských slatích, Vltavském luhu a Trojmezné hornatině, začít platit ještě letos. Plán musí posoudit ministerstvo životního prostředí a vyjádří se k němu i ekologové, krajské úřady a obce, na jejichž území park leží. Podle správy parku přihlíželi odborníci při práci na plánu k botanickým, zoologickým a lesnickým hlediskům. Území parku údajně hodnotila skupina odborníků několik měsíců a návrh první zóny byl překryvem všech tří pohledů. Na rozdíl od ekologů a správy parku zastávají odpůrci rozšiřování zón, v nichž se nesmí zasahovat proti kůrovci, názor, že šumavské lesy vznikly činností člověka a jsou monokulturou, v níž pravidlo, že příroda si pomůže sama, neplatí. I podle prezidenta Václava Klause by měl park zůstat kulturně obhospodařovanou krajinou. Ze stavu šumavských lesů nebyli nadšeni ani senátoři, kteří budou o parku jednat koncem září.