Zobrazení zdroje stránky Správa národního parku „bojuje“ s lýkožroutem smrkovým zvýšenou těžbou

{{MediaBankArticle
|Title=Správa národního parku „bojuje“ s lýkožroutem smrkovým zvýšenou těžbou
|Author=K. Podzemský
|Date=1996-09-27
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Založíme hnutí Šumava nad dřevo?

Během mé letní návštěvy Národního parku Šumava jsem byl „šokován činností Správy Národního parku Šumava. Nehledě na to, že jsem pozval své příbuzné z Ostravy k návštěvě z mého laického pohledu nejcennějšího koutu Šumavy (údolí Luzenského a Modravského potoka), jsem zjistil, že je ona Část Šumavy uzavřena pro turisty. Důvodem tohoto uzavření, které má trvat do konce října, je těžba dříví napadeného lýkožroutem smrkovým. Podle slov strážce, kterého jsme potkali při hlídání turistické cesty vedoucí z Modravy na Březník, zde nechá Správa NP Šumava vytěžit desetitisíce kubíků dříví a turisté by jí přitom překáželi. Nevím, jestli Správa nechce, aby turisté viděli, jak je desítkami těžařů, traktorů a nákladních aut ničen národní park, nebo jestli se jedná o nutné opatření v důsledku „boje s lýkožroutem smrkovým„. Ovšem se jaksi pořád nemohu zbavit dojmu, že jsem byl podveden, a nemyslím tím jenom to, že se moji příbuzní z Ostravy nedostali na Březník.

Při pohledu na náklaďáky vyjíždějící z lesa po zmíněné turistické trase a vezoucí kmeny mrtvých šumavských smrků (často v průměru okolo 1 metr) jsem si zde připadal stejně jako v roce 1989, když jsem byl na výletě na Modravě a ze stejného místa, tehdy ovšem z hraničního pásma obehnaného ostnatými dráty, vyjížděly podobné náklaďáky s úplně stejnými kmeny. Mám pocit, že existence Národního parku Šumava v dnešním pojetí patrně zakonzervovala stejný přístup k jeho lesům, jaký měli lesníci v době totality.

Cítím se podveden, když vidím, že národní park je defacto lesní závod, který neumí hospodařit ve svěřených lesích bez masívního nasazení lesní techniky. Myslím si, že veřejnost dnes již umí citlivě reagovat na ničení přírodního prostředí (viz obava z těžby zlata a založení hnutí Šumava nad zlato) a že současná vláda nemá dostatek možností, jak tomuto ničení zamezit. Vždyť Správa Národního parku Šumava je rezortní organizace Ministerstva životního prostředí ČR a přesto se chová vůči lesům národního parku mírně řečeno podivně. Lesy léčí jejich kácením a turisty z nich vyhání pod pohrůžkou pokuty. Jedná se ještě vůbec o národní park? Těžební aktivity mi jaksi připadají s národním parkem neslučitelné a nelze je obhájit ani lýkožroutem. Myslím, že holin zdědil současný národní park již dost. Proč nám je na vkusných dřevěných vzdělávacích tabulích u Prášilského jezera vysvětlováno, oč je lepší pro les jej ponechat jeho vývoji, když se tak v oblasti Modravy nečiní. Někde se stala patrně velká chyba, za kterou tvrdě platí LES.

Je to velmi paradoxní situace, ale patrně se bude muset opět veřejnost postarat o záchranu šumavských lesů před zájmy Správy Národního parku Šumava patrně založením hnutí „Šumava nad dřevo„.