Zobrazení zdroje stránky Správa parku opět polemizuje o kůrovci

{{MediaBankArticle
|Title=Správa parku opět polemizuje o kůrovci
|Author=Robert Malota
|Date=2000-10-19
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Hnutí Duha kritizuje kácení stromů na Šumavě

Šumava –Další polemiku mezi Hnutím Duha a Správou Národního parku Šumava o příčinách a projevech kůrovcové kalamity v jihozápadním pohraničí vyvolala nedávná zpráva vedení národního parku, která statisticky hodnotí zásahy proti kůrovci v prvních a druhých zónách tohoto chráněného území. Jaromír Bláha z Hnutí Duha řekl, že správa národního parku začátkem října sice oznámila pokles stavu kůrovce, na okraji však ponechala dramatický nárůst větrné kalamity, která je přímým důsledkem kácení. Bláha připomněl, že holosečné zásahy vytvářejí holiny, jež jsou dále rozšiřovány větrem. „Větrná a kůrovcová kalamita proto představují spojité nádoby,“uvedl Bláha. Upřesnil, že letos do 11. září bylo v národním parku zpracováno více než 180 tisíc kubíků polomového dřeva, což je o desetinu více než za stejné období loňského roku. „Vzhledem k tomu, že větrné podzimní období teprve začíná, je možné, že kalamita překročí rekordní hodnoty z loňska,“odhadl Jaromír Bláha. Se stanoviskem Hnutí Duha naopak nesouhlasí mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. „Je to účelový výklad, který neodpovídá skutečnosti,“zdůraznil Kantořík. Řekl, že větrné polomy nejsou na Šumavě ničím výjimečným, když jen ve 20. století se přes toto území přehnalo asi sedmdesát vichřic. Kantořík uvedl, že nejvíce zpracovaných polomů vedení parku do poloviny října zaznamenalo na lesních správách Stožec, České Žleby a Plešný, přičemž ale devadesát procent kůrovcové kalamity je soustředěno na jiných třech správách –Modrava, Kvilda a Srní. „Argument Hnutí Duha o přímé souvislosti polomů s kůrovcovou kalamitou tedy není pravdivý,“řekl Kantořík. Obě strany se neshodují ani v tom, co je hlavní příčinou poklesu těžby kůrovcem napadených stromů. „Největší vliv na tuto skutečnost nemá úspěšnost asanačních zásahů, ale méně příznivé počasí, takže v nejvíce postižených oblastech nestihl brouk vylétnout ve dvou generacích,“míní Bláha. Zcela opačný názor zastává Správa Národního parku Šumava. „Vždyť první rojení kůrovce bylo letos už o tři týdny dříve než obvykle, a druhá generace měla tedy podstatně víc času na vývoj, navíc podpořený extrémními srpnovými teplotami,“tvrdí Kantořík. Dodal, že i přesto se správě parku podařilo snížit objem kůrovcem vynucených těžeb v prvních i druhých zónách na polovinu loňských hodnot.