Zobrazení zdroje stránky Správu parku sevřely paragrafy

{{MediaBankArticle
|Title=Správu parku sevřely paragrafy
|Author=Ivana Harantová
|Date=2002-02-09
|Source=Plzeňský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Klatovsko – Dva vzájemně si protiřečící zákony řádně zamotaly hlavu pracovníkům Správy Národního parku Šumava. Ještě třem obcím na Klatovsku by Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava měla vydat území, která jsou jejich historickým majetkem, zejména lesní plochy. Srní žádá 259 hektarů lesa, Hartmanice mají v parku 47 hektarů a Rejštejn požaduje vydání 376 hektarů. O zdaleka největší majetek, více než 4800 hektarů, šlo Kašperským Horám; ty se jej však už dočkaly. „Správa parku se tak dostala do kleští dvou vzájemně si protiřečících zákonů – novely zákona o obcích, na jejímž podkladě by historické majetky měly být obcím vráceny, a zákona o ochraně přírody a krajiny, podle něhož je státní půda na území národních parků nezcizitelná,“ přibližuje podstatu problému mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík. Proto ministerstvo životního prostředí jako zástupce správy podalo určovací žalobu u klatovského okresního soudu. Ten měl rozhodnout, zda majetek v hodnotě stovek milionů korun má patřit státu, či obcím. Verdikt zněl ve prospěch obcí. Tento rozsudek by se tedy s největší pravděpodobností stal precedentem pro ostatní české národní parky; ministerstvo životního prostředí se však odvolalo ke krajskému soudu. Celá záležitost je tedy dosud otevřená. „V žádném případě nechceme vyvolávat jakékoli spory s obcemi a domnívám se, že jejich představitelé to ani tak nechápou. Jde však o obrovské majetky a my chceme mít jistotu, že pokud bychom je vydali, nebudeme nakonec obviněni z porušování povinností při správě cizího majetku,“ vysvětluje Kantořík. Jak dodává, v tomto případě nejde o věcný spor, nýbrž o záležitost, která se odehrává v teoretické právnické rovině.