Zobrazení zdroje stránky Stát: Na europeníze dosáhnou jen pralesy

{{MediaBankArticle
|Title=Stát: Na europeníze dosáhnou jen pralesy
|Author=Petr Havel
|Date=2006-09-18
|Source=aktualne.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Praha – Chceš peníze z evropských fondu na svůj les? Pak jediné s certifikátem pralesa. Taková je logika Ministerstva životního prostředí. Českým podnikatelům v lesnictví tak hrozí, že přijdou buď o milióny europeněž, nebo o milióny na svých ziscích. „Ministerstvo životního prostředí prosadilo do podmínek čerpání dotací ze Sjednoceného evropského fondu pro rozvoj venkova klauzuli, podle níž musí mít příjemce certifikát FSC (Forest Stewardship Council),“ vysvětlil pro deník Aktuálně.cz Jan Votava, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Nárok má jen zlomek lesů „Takto certifikováno je ale v Česku jen asi 25 tisíc hektarů lesa,“ podotýká Votava. Plocha českých lesních porostů je přitom zhruba 2,65 miliónů hektarů. Příslušnou certifikaci nemá ani největší vlastník lesů na území republiky, státní podnik Lesy ČR. Podle mluvčího lesů Tomáše Vyšohlída v současné době podnik teprve zpracovává pilotní projekt na FSC a analýzu dopadu a potřebnosti tohoto certifikátů. „My se řídíme certifikátem PFCE, v tomto režimu máme prakticky sto procent porostů,“ řekl deníku Aktuálně.cz Vyšohlíd. Hospodaření v lese podle FSC, které obhajuje MZP, je podle odborníků naprosto nevhodné v případě hospodářských lesů. Jejich důsledkem je totiž vznik přirozeného lesa či pralesa. Uplatňovat by se tak měly v Česku maximálně v chráněných krajinných oblastech.

Mezi povinnosti držitele „pralesního certifikátů“ patří podle Votavy povinnost ponechat při těžení dřeva na vytěžené lokalitě stanoveny počet kubíků dřeva. „Například lesní družstvo Chvojno spočítalo, že by tak při výměře, na které hospodaří, přišlo ročně o 110 miliónů korun,“ dává příklad podnikatel. Hrozí nejen ztráty, ale i škůdce Miloš Balák, předseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR, podmínky dotací kategoricky odmítá. „Nejde jen o ztráty z prodeje nevytěženého dřeva, ale hrozí i další škody. Stromy ponechané v lese znamenají riziko napadení porostů kůrovcem,“ sdělil pro deník Aktuálně.cz Balák. Podle ředitele komunikace ministerstva zemědělství Hugo Roldána ale příjemci dotací nemusí být přímými držiteli uvedeného certifikátů. Ministerstvo životního prostředí nicméně podle Roldána skutečně prosadilo některé prvky obsažené ve standardu FSC do podmínek poskytnutí dotace v rámci lesnických opatření. „Podle nich například musí mít vlastník lesa o výměře nad 500 hektarů vypracovanou směrnici pro vymezení a ponecháváni zlomu, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetleni v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržovat,“ popisuje Roldán.

„Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně pět stromů na hektar v porostů a průměrné 30 krychlových metrů na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. Vlastník lesa o výměře do 500 hektarů ponechává v porostech k zetlení nejméně pět stromů nahektar,“ cituje požadavky Roldán. Podle jeho slov mají takové podmínky určitý smysl v programech ochrany krajiny, ale například v rámci opatření Investice do lesů osy je jejich uplatňování zcela nadbytečné. „Vlastníků lesa se klade další překážka čerpání finančních prostředků z evropského fondu a závazným způsobem se nad rámec zákona omezuje hospodaření v jeho lesích. Těžko obhajitelné je i upřednostňování jednoho konkrétního certifikačního systému FSC, problémem je i obtížná kontrolovatelnost dodržování těchto podmínek,“ tvrdí Roldán. MZP: Životní prostředí vydělá Ministerstvo zemědělství proto hodlá s MZP jednat o změně, v současné době ale již schválených podmínek. Náměstek ministra životního prostředí František Pojer ale „pralesní hospodaření“ obhajuje. Podle něj uvedené podmínky jednoznačně povedou ke zlepšení životního prostředí. „Požadavky vlastníkovi šetří náklady na ztrátovou těžbu a následnou obnovu, významné přispívají k udržení a zachování biodiverzity u obnovovaných porostů a postupně zlepšují chemické, biologické i mechanické vlastnosti lesní půdy,“ vypočítává Pojer. „Toto opatření se Týká především velkých vlastníků, kteří je již často bez problému realizují. V praxi půjde především o stromy či porosty v lesích ochranných, v lesích v maloplošných, zvláště chráněných územích nebo v biocentrech územních systému ekologické stability,“ tvrdí Pojer. To ale není tak úplně pravda. Podmínky pralesního certifikátů se zatím týkají všech větších vlastníků bez odlišení lokalit a typu lesa.