Zobrazení zdroje stránky Stát splácí svůj dluh

{{MediaBankArticle
|Title=Stát splácí svůj dluh
|Author=Ivana Harantová
|Date=2004-07-28
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Středisko ekologického vzdělávání bude součástí víceúčelového objektu, který vyrůstá v Modravě. Tamnímu starostovi vadí, že se na úhradě nákladů nepodílí Správa Národního parku Šumava.

Modrava – Obecní úřad, informační centrum a středisko ekologického vzdělávání budou na podzim otevřeny ve zbrusu nové budově, která se v současné době dokončuje v Modravě. Celkové náklady na výstavbu představují deset milionů korun, přičemž pěti a půl miliony určenými na zmíněné středisko přispělo ministerstvo životního prostředí.

„V tomto směru mě mrzí přístup Správy Národního parku Šumava. Ve zdejším území, od pramene Vltavy k úpatí Polední hory, je nepřeberné množství unikátů: nejvýše položený lesnatý komplex v republice, nejrozsáhlejší komplex slatí, biosférická rezervace, bezzásahové území, nejstudenější místo v republice... O tom všem se budou návštěvníci střediska dozvídat a správa národního parku by podle mne měla být první, kdo na podobnou aktivitu přispěje,“ řekl včera starosta Modravy Antonín Schubert.

Ředitel Správy Národního parku Šumava Alois Pavlíčko prý o požadavku Modravy slyší poprvé. „Jde o nenárokové záležitosti, a má-li se jimi správa zabývat, musí mít k dispozici písemnou žádost. Já o ní nevím,“ uvedl ředitel.

Jak starosta Modravy vysvětluje, se svým požadavkem se před časem obrátil ještě na bývalého ředitele správy parku Ivana Žlábka. „Viděl jsem ho totiž v televizi, jak si pochvaluje informační středisko v Horské Kvildě, na jehož výstavbě se správa podílela společně s obcí. Tvrdil, že právě tak by to na Šumavě mělo fungovat. Vyrazil jsem tedy za ním, vysvětlil jsem mu, oč jde a zeptal se ho, zda i nás park podpoří. Pan ředitel mi vysvětlil, že to nelze. Spolufinancování různých akcí formou sdružených investic prý bylo možné jen určitou dobu a už to nejde,“ vysvětluje Antonín Schubert.

Zároveň vyzdvihuje přístup ministerstva životního prostředí. „Konečně pochopilo, že stát tomuto území, které bylo dlouhé desítky let omezováno, ať už z důvodu obrany státních hranic, či v souvislosti s ochranou přírody, něco dluží,“ konstatuje starosta.