Zobrazení zdroje stránky Starostové šumavských obcí jednali s ministrem Kužvartem

{{MediaBankArticle
|Title=Starostové šumavských obcí jednali s ministrem Kužvartem
|Author=Aleš Pešta
|Date=2000-04-21
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Projednání návrhu Plánu péče o Národní park Šumava spojené s diskusí o problematickém vydávání lesů z prvních zón parku šumavským obcím bylo obsahem setkání zástupců těchto obcí s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem (ČSSD).Čtvrtečního setkání ve Vimperku na Prachaticku se zúčastnil také management správy parku. "Nic převratného jsem nezaznamenal, snad jen, že za účasti pana ministra pokračoval dialog mezi obcemi a parkem," svěřil Právu po skončení jednání starosta Kvildy Jiří Frydlewicz (nezávislý) a dodal: "Samozřejmě, že jsme hovořili o tom, že ochrana přírody často brání rozvoji obcí, že máme nedostatek peněz v obecních rozpočtech, zejména kvůli nízké daňové výtěžnosti, že naši občané trpí nedostatkem pracovních příležitostí a podobně, ale myslím, že v našich stescích, stejně jako v odpovědích pana ministra, nic nového nezaznělo." K novele zákona, která už čeká jen na podpis prezidenta, aby mohla 1. července vstoupit v platnost, a podle níž bude stát vracet obcím na území parku zhruba 500 hektarů lesů z prvních i druhých zón, Kužvart mj. řekl: "Je to špatný zákon. Obce chtějí logicky hospodařit, což v lesích se zvláštním určením nemohou, a budou po státu požadovat kompenzace. Odhadujeme současnou částku 6 miliónů ročně. Některými kroky jdeme přímo proti vstupu do EU. Jinde stát obecní a privátní pozemky v parcích vykupuje, u nás děláme opačný krok, jako by to napsal Jára Cimrman." Ministr je přesto přesvědčen, že existují řešení. Jedním z nich je další novela zákona. "Jinou dobrou možností je směna vydávaných pozemků za jiné, nerozdrobené a ležící poblíže obcí mimo chráněné zóny, vše na základě dohody obcí a parku," zmínil ministr. Ředitel šumavského parku Ivan Žlábek k tomu dodal, že jednání o takovéto možnosti pomalu začínají, zatím ale žádná obec s návrhem nepřišla. "Věřím, že ty obce, kde jde o málo hektarů a roztříštěných, asi zájem mít budou," uvedl ředitel. Na otázku Práva, zda v souvislosti se známými problémy obcí nedošlo u správy parku a Ministerstva životního prostředí k posunu v otázce možné výstavby lyžařského areálu Smrčina-Hraničník, ministr odpověděl: "Můj názor se nezměnil, na Smrčině by šlo o zásah v rozporu se zákonem. Obce a místní podnikatelé musí jít především cestou rozvoje infrastruktury, budování služeb či dopravy, a nelikvidovat, co je dobré, například první zóny. Jen tak lze dostat region na potřebnou úroveň a přitom nezničit to, proč sem jezdíme."