Zobrazení zdroje stránky Starostové chtěli v parku divočinu, teď ji odmítají

{{MediaBankArticle
|Title=Starostové chtěli v parku divočinu, teď ji odmítají
|Author=Dalibor Dostál
|Date=2006-09-04
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Praha – Starostové Šumavských obcí změnili za patnáct let názor na místní národní park o sto osmdesát stupňů. Zatímco v současnosti odmítají vyhlášení přísně chráněných takzvaných bezzásahových zón v parku, ještě v roce 1991 byli pro.

Svědčí o tom dokument, který se našemu deníku podařilo získat. Listina podepsána starosty 10. července roku 1991 požaduje vyhlášení parku podle kritérií Světového svazu ochrany přírody IUCN. Jejich součástí jsou přitom právě bezzásahové zóny, kde je zakázáno kácení dřeva pro hospodářské účely. „Představy starostů v té době byly jiné. Dneska se těžko smiřují s tím, že pokud chceme být evropští a světoví v ochraně přírody, tak to není jenom o tom vytvořit podmínky pro komerční podnikání,“ říká Vladimír Molek z ekologického sdružení Calla.

Jeho slova nepřímo potvrzuje starostka obce Borová Lada Stanislava Barantalová, i když o existenci listiny neměla tušení. „Přiznám se, že jsem ten dokument nikdy neměla v ruce. Takže ho podepisovala pravděpodobně moje předchůdkyně,“ říká Barantalová a pokračuje: „Nikdo z lidí, kteří ten dokument tenkrát podepsali, určitě nepředpokládal, že by mohlo dojít k něčemu takovému, jako je hynutí Šumavských lesů kvůli kůrovci.“ Právě boj s kůrovcem je pro starosty oficiálním důvodem, proč chtějí, aby v národním parku pokračovalo kácení dřeva.

Ekologové však tvrdí, že kůrovec je jen záminka. „Ukazuje se, že dnešní důvody rady starostů jsou zástupné, ve skutečnosti jde o skrytou zainteresovanost na trvale udržitelné těžbě,“ říká publicista Vladimír Just ze sdružení Obrana životního prostředí. Podle něj by neměla otázka znít co, ale spíše kdo přiměl starosty změnit názor. „Jejich veletoč se časově nápadně shoduje s nástupem místního angažmá hlavního viníka předchozího stavu, „ropáka“ Františka Bendy,“ připomněl Just působení bývalého kontroverzního ministra životního prostředí, který nyní žije na Šumavě. Podle ochránců se angažuje proti přísnější ochraně místní přírody. Někteří ekologové však ze změny nálad starostů viní spíše stát. „Ten nesplnil slib kompenzovat obcím ztrátu na daních z lesních pozemků, o které přišly vyhlášením národního parku. Obce začaly ztrácet důvěru v národní park,“ upozornil Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Kvůli odporu starostů odvolalo ministerstvo životního prostředí na jaře vyhlášení bezzásahových zón na 20 procentech parku. Před časem se však Rada parku, v níž jsou zastoupení i starostové, shodla na tom, že Šumava by měla splňovat mezinárodní kritéria, včetně bezzásahových zón. Podle ochránců jde o náznak obratu k lepšímu. Vyhlásit bezzásahové zóny na 30 až 40 procentech parku do roku 2008, jak požadovala IUCN, se však již zřejmě nestihne.