Zobrazení zdroje stránky Třetina smrků v pralese uschla

{{MediaBankArticle
|Title=Třetina smrků v pralese uschla
|Author=Václav Janouš
|Date=2003-10-24
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
V Trojmezné odumřely stromy kvůli kůrovci

Trojmezná – V první zóně Národního parku Šumava v pralese na Trojmezené odumřelo kvůli kůrovci čtyřicet procent smrků. Jen za minulý a letošní rok to bylo přes dvanáct tisíc metrů krychlových.

Správa parku tvrdí, že za prudký nárůst uschlých stromů mohou ekologičtí aktivisté, kteří před čtyřmi lety nedovolili lesníkům porazit a oloupat napadené stromy. Aktivisté se brání, že v pralese je taková situace normální.

Trojmezná má necelých šest set hektarů, na kterých tvoří 88 procent porostu smrky. Do dnešních dnů odumřelo 237 hektarů dospělého porostu, který se zde vyvíjel více jak dvě a půl století. „Chtěli jsme v roce 1999 zasáhnout a čerstvě napadené stromy porazit, oloupat kůru a ponechat zetlít, ale kvůli aktivitám ekologů jsme nemohli,“ řekl mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

V dalších letech už lesníci nechtěli zasahovat, protože měli obavy, že by se vykácením stromů otevřel prostor větru a začaly vznikat holiny. „V roce 1998 bylo odumřelé plochy 72 hektarů, dnes 237 hektarů. To je nepřirozeně rychlý rozpad,“ řekl Kantořík.

Ekologičtí aktivisté naopak více jak třetinu mrtvých stromů nevidí jako zásadní problém.

Tvrdí, že zabránění kácení v první zóně parku v pralese na Trojmezné byl správný krok. „Podařilo se nám zachránit prales, protože chceme-li chránit prales, musíme část stromů nechat uschnout.

Třetina mrtvé biomasy je normální jev,“ míní ekologický aktivista Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Správa národního parku srovnala Trojmeznou a sousední Smrčinu, kde lesníci pokáceli v roce 1999 napadené stromy.

„V tom roce bylo napadeno 3833 metrů krychlových stromů, o rok později už jen 667 metrů krychlových a letos jen 40. Smrčina tak zůstává zeleným místem,“ přirovnal Kantořík. Ekologičtí aktivisté tato čísla zpochybňují.

„Smrčina je mnohem menší než Trojmezná a nikdo už neříká, že díky kácení padlo mnohem více stromů při větrech a vytvořily se holiny,“ upozornil Bláha.