Zobrazení zdroje stránky Tahanice kolem bývalého Vojenského újezdu Dobrá voda znechutí obyvatele

{{MediaBankArticle
|Title=Tahanice kolem bývalého Vojenského újezdu Dobrá voda znechutí obyvatele
|Author=rh
|Date=1994-02-14
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Vrátí se normální život na Šumavu?

Obyvatelé Prášil, obce, která byla po dvě stě let historickým centrem Šumavy, v roce 1952 byla zahrnuta do Vojenského újezdu Dobrá Voda a měla by se opět stát „perlou Šumavy„, jsou znechuceni neustálými odklady řešení obecního majetku ve vládě.

Návrh na převod vojenského území do správy obcí vznikl už v roce 1991, avšak dodnes není zrealizován. Obecní úřad Prášily vydal proto 4. 2. 1994 provolání, v němž upozorňuje na komplikace a schválnosti kolem převodu armádního majetku, který historicky náleží obcím. „Usnesení vlády č. 541 přiřklo většinu řešeného majetku koncernovému podniku Vojenské lesy a statky Sušice, a to zvedlo v řadách dotčených obecních úřadů a na Okresním úřadu Klatovy velkou vlnu nesouhlasu a odporu. Na Šumavu by se měl vrátit normální život, ale vláda dala nově vzniklé obci Prášily sotva 20 % nemovitostí. Omyl nebo záměr?„

Provolání obce v dalším textu upozorňuje na to, že nesčíslněkrát přepracovávaný návrh vládního usnesení k převodu zbývajících nemovitostí je „posledním krokem„, který však zůstal dodnes nedokončen. „Je totiž nad síly všech iniciujících úřadů a institucí.“ Prášilští zdůrazňují, že bývalý vojenský újezd zaujímá téměř třetinu rozlohy Národního parku Šumava. „Na téměř dvaceti tisících hektarech byste marně hledali jedno jediné lůžko nebo židli v jakémkoli ubytovacím či restauračním zařízení. Neexistuje zde nic, za co by lačný návštěvník Národního parku rád zaplatil. Je to jednoduché, není kde a není v čem. Je zde vlastně zřízen skanzen o historii lidské činnosti. A to doslova a do písmene. „Zřízen je jako po odsunu Němců z pohraničí. Mohl by se jmenovat Skanzen lidské blbosti.“

Prášilští píší o „rozmlácených a vykradených domech, které by mohly přinést spokojenost místním obyvatelům i mnohým návštěvníkům„, ale místo toho dále chátrají, takže jejich opravy si vyžádají několikanásobně vyšší náklady. „Zájmy investorů a podnikatelů z celé republiky pod vidinou rozvoje tohoto území začínají pomalu opadávat a přesunovat se do jiných regionů. Život v samotné obci Prášily jako by se zastavil.“

Přednosta Okresního úřadu v Klatovech Ivan Petrů, pro něhož je předání vojenského majetku obcím jedním z hlavních úkolů, které si předsevzal, vidí jako stěžejní důvod nesmyslného protahování celé věci to, že úřad geodezie odmítl převzít už připravené smlouvy s tím, že

majetky mají přejít na Vojenské lesy a statky. Jako další důvod uvádí nechuť Hlavní ubytovací a stavební správy armády, která se změnila až výměnou generála Krajčoviče v čele této organizace, dále tahanice kolem definice „jiného lesního majetku„, který přebírá Národní park Šumava, a v neposlední řadě i neprůchodnost na ministerstvu obrany a ministerstvu hospodářství, kde dodnes zůstali lidé, kteří „nemají zájem, aby cokoliv šlo„. Ivan Petrů upozornil i na to, že zablokování celého usnesení napomohl i Dr. Petr Nagy z Úřadu vlády, jenž má na Prášilsku restituční nároky.

Prášilští obyvatelé se však obávají dalších komplikací, i pokud by vláda dala k převodu majetků zelenou. Mají obavy, že i potom mohou nastat tlaky, které je z jejich oprávněných nároků na historický majetek vyšachují.