Zobrazení zdroje stránky Tetřev, unikátní scenérie a suchý les

{{MediaBankArticle
|Title=Tetřev, unikátní scenérie a suchý les
|Author=Václav Míka
|Date=2006-07-19
|Source=Haló noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Malebná, od lidských zásahů dlouho uchráněná příroda. Tak vypadá Luzenské údolí, které je už přes půl století veřejnosti nepřístupné. Od konce 40. let do r. 1990 kvůli hraničnímu pásmu, pak kvůli první zóně národního parku. Na rozdíl od jiných podobně přísně chráněných míst Šumavy je zde ale problém. Údolím po staletí vedla obchodní stezka spojující české země a Bavorsko. I tím argumentují obce po obou stranách hranice, když prosazují znovuotevření hraničního přechodu Modrý sloup. Zatím neúspěšně. Argumenty národního parku proti přechodu se během 15 let měnily: zřízení znemožňovala nedobudovaná stezka, padání suchých stromů, nebezpečí požáru, chybějící infrastruktura a obavy jednou z malého, podruhé z velkého počtu návštěvníků. Posledním argumentem je ochrana populace tetřeva hlušce. V nejbližších letech tak přechod asi nebude.

V místech, kudy by měl vést, jsem byl poprvé před několika lety. Tehdy Modrava a obce na německé straně uspořádaly akci, kdy se mohli lidé z ČR a Německa na hranici u Modrého sloupu sejít. Ministerstvo životního prostředí vydalo potřebná povolení, podmínkou bylo, že od Březníku k hranici pojedeme autobusem. Ten ale musel zastavit několik set metrů od hranice, neboť zpevněná cesta tam končila. Zbytek jsme museli dojít. Zpátky jsem šel pěšky, abych si prohlédl, co ochranáři tak chrání. Údolí, kterým protéká Modravský potok, je porostlé vysokou trávou a jen osamělými stromy. Scenérie opravdu fascinující. Aši i proto patří k nemnoha prominentům, kteří sem mají vstup povolen, známý fotograf Šumavských zákoutí Martin Milford.

Podruhé jsem se zde ocitl před několika dny. Tentokrát ale z německé strany, z níž vede široká lesní cesta. Z české strany je na hranici vyšlapaná pěšina – důkaz, že zákaz vstupu mnozí porušují. Jen asi 500 m odtud vede na německé straně souběžně s hranicí turistická stezka, která návštěvníky seznamuje s postupnou proměnou suchého lesa, pod kterým začíná vyrůstat nový, přírodě bližší les, či spíše prales. Tetřev hlušec se bezesporu pohybuje i zde, určitě pro něj hranice není překážkou. Podle odborníků svá stanoviště mění při pohybu za potravou, v době páření atd. a suchý les zde má po obou stranách hranice naprosto shodnou podobu.

Zastánci přechodu argumentují i tím, že otevřením přeshraniční stezky by návštěvníci měli v průběhu pár hodin jedinečnou možnost poznat jádrové, nejcennější zóny obou parku. I proto vznikla po posledním zamítnutí přechodu petice, pod níž je podepsán Např. publicista Zdeněk Roučka, a též Vladimír Just, který byl léta odpůrcem kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách šumavského parku. „Pohled zblízka na les, ponechány bez lidského zásahu, je totiž diametrálně odlišný od deprimujícího obrazu z dálky, který nám Správa NPŠ servíruje od Březníku,“ praví se mj. v prohlášení.

Měl jsem možnost vidět několik míst na německé straně, kde pod suchými stromy četné mladé stromky postupně vytvářejí nový prales. Na druhou stranu čím blíže k ČR, tím méně zelené pod suchými stromy je. A na svazích a zejména na vrcholu velké a Malé Mokrůvky, což jsou kopce uzavírající údolí z jihu, je mladých stromků minimum. Pod uschlými smrky roste (možná jen zatím) Většinou jen až půl metrů vysoké borůvčí a kapradiny.

Zda má petice naději na úspěch, je ve hvězdách. Náměstek ministra životního prostředí na tiskovce naznačil, že v případě růstu počtu tetřevu by se o otevření přechodu mohlo uvažovat. Existuje ale názor, že tetřevům více škodí turisté, kteří zákaz porušují. Pohybují se totiž kvůli neexistenci cesty po různých trasách. Pokud by byl vstup za přísně vymezených podmínek po zpevněné cestě možný, škody na přírodě a rušení vzácného opeřence by byly asi menší. S trochou cynismu si ale lze představit i jinou verzi. Kvůli přibývajícímu počtu nelegálních turistů, a možná i kvůli příchodu rysa, který byl na Šumavě znovu vysazen, populace tetřeva v těchto místech zanikne. Není to nic tak nemožného, dle našich informací v údolí nyní žije jen asi 10 tetřevu. Pak by mohl být přechod otevřen, protože poslední výmluva, proč jej neotevřít, by padla.