Zobrazení zdroje stránky Tetřevovi vadíturista, ale dřevorubec ne?

{{MediaBankArticle
|Title=Tetřevovi vadíturista, ale dřevorubec ne?
|Author=Bohumír Bouška
|Date=2007-01-09
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Národní přírodní rezervace Cerne a Certovo jezero.

Jde skutečne o mimořádnou lokalitu, protože v celé CHKO Šumava jsou pouze tři další území, která mají v nazvu slovo národní. Abych byl konkrétní, jsou to: Bila strz, Boubínsky prales a velká niva u Volar. Zákon c. 14/92 Sb. Zde hovori jasne. Cituji: jsou to menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený relief s typickou geologickou stavbou vazany ekosystémy významné a jedinecne v národním či mezinárodním meritku. Vyuzivani národních přírodních rezervaci je možné pouze v případě uchovani či zlepsení jejich přírodních prostředí. Tolik zákon. Samozřejmě musí následovat otázka, jak to vypadá ve skutečnosti.

Nase cesta začíná na parkovisti v bavorském Lohbergu s cílem prejit Kralovsky hvozd po státní hranici. Vystupujeme na velký Ostry a pokračujeme přes velký Kokrhac na Svaroh. I když bych se raději venoval popisu nadherných vyhledu do Čech či Bavorska a kras okolní přírody, musím se drzet tematu. Cesta stridave prochazi po českém nebo bavorském území, až nas dovadi k torzu Jurankovy chaty. A tady nas napadla z pohledu ochránců přírody kacirska myšlenka. proč si nežajit na Jezerni horu? Po několika desitkach metru nás zastavuje tabule zákazující vstup do přírodní rezervace. Rozhodujeme se pro respektovani zákazu, ale pohled na nejblizsi okolí, které je již součásti rezervace, je víc než sokem. V celém prostoru před nami jsou více než metrove parezy, okolo nich vetve srovnane na hromadach. Jen kmeny chybí, kdepak asi jsou? A kdo si dovolil těžit v národní přírodní rezervaci? Je to vůbec těžba, nebo drancovani? nyní bych si dovolil několik radku k článku o přístupu ke zbytkum Jurankovy chaty. Podle mapy je již na území rezervace. její úplně odstranění by bylo pro toto území prinosem. K tomu se ale jiste nikdo nechysta. Vedení CHKO Šumava zde provozuje podivnou hru. Turista s batohem je pro pany z CHKO asi škodnou. Umožnit mu legalni navstevu tohoto prostoru s mimořádným vyhledem na Cerne jezero je pro ně nežadouci. Pochopitelne, že většina lidi, kteří sem přijdou, zákaz vstupu nebude respektovat. Navíc pani z CHKO mají trumf ž tetřeva hlusce. Zda se, že všude tam, kam nechtějí pustit turisty, se objevi lokalita tohoto operence. Je zajimave, jak tento ptak nesnasi podle nich turisty, ale vpad dřevorubcu s motorovými pilami, případně technika k odvozu dřeva včetně vrtulniku mu zřejmě vůbec nevadí. Je to skutečne zajimavy tvor. Nevim, proč se mne stále více vnucuje myšlenka, že nejde vůbec o neboheho tetřeva, ale spíše o dřevo, které tady roste. Tetrev na rozdíl od turisty, který si vsima a vidi, si nikdy nebude stezovat. Do budoucna to vypadá, že se nám tetřev na Šumavě tak rozsiri, že turistům zbyde sem tam nějaká cesta. Dřevodubce a lesní techniku ve svém kralovství jiste privita. Tetrevy totiž strasne bavi pozorovat, jak se kácí a nenavratne mizí stalete porosty. Ziskávají další prostory pro své namluvy a souboje, a hlavně se nenudi. Stastni to ptáci!

B. Bouska, Sušice