Zobrazení zdroje stránky Turisté se dočkali skutečných pramenů Vltavy

{{MediaBankArticle
|Title=Turisté se dočkali skutečných pramenů Vltavy
|Author=Radek Gális
|Date=2010-07-13
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Novinka letošní turistické sezony na Šumavě láká výletníky i cyklisty k ochutnávce pramenité vody, která je podle pověstí léčivá 

Šumava – Stoletý mýtus se počátkem letošního léta zhroutil. Místo na Šumavě považované několika generacemi za prameny Vltavy bylo ve skutečnosti jakýmsi šidítkem pro všechny, kteří se rádi nechali zvěčnit u zrodu Veliké řeky.

Pracovníci Národního parku Šumava se rozhodli historický omyl konečně napravit a naservírovat turistům přístup ke skutečným pramenům.

Od papratky k oměji

Ještě předtím, než na novou stezku vtrhli první turisté, navštívili reportéři Deníku místo utajované desítky let před návštěvníky parku.

Kráčíme nahoru po čerstvě zbudovaném chodníku a sledujeme dole pod sebou cedulky s názvy různých rostlin, které míjíme.

Papratka samice, bika lesní, krabilice chlupatá, přeslička lesní, devětsil bílý, oměj šalamounek..., čteme na cedulkách a podivujeme se, co všechno tu na pár metrech roste.

Konečně stojíme na vrcholu, pozorujeme, jak z dřevěného korýtka vytéká voda a nasloucháme řediteli parku Františku Krejčímu.

„Původní prameny jsou spíše symbolickým místem pro turisty, kam se mohli dostat v rámci vybudované stezky,“ vysvětluje František Krejčí. „Byly to takové Potěmkinovy prameny. Chtěli jsme tuhle situaci konečně napravit a umožnit lidem, aby mohli obdivovat skutečné prameny naší nejznámější řeky.“

Pramenů je ale víc. „Jsou jich stovky a všechno kolem nás je prameniště Vltavy, včetně rašeliniště dole,“ ukazuje ředitel parku kolem sebe.

„Tento pramen je ale nejkrásnější a nejzajímavější. Jedná se zřejmě o vyústění z odvodňovací štoly nějakého středověkého důlního díla. Voda je bohatá na stříbro.“

Stopy po dolování jsou patrné na východních a severních svazích Černé hory, kam ale turisté nesmějí.

„Jsou tu staré otevřené lomy, dnes zarostlé lesem, podivné násypy a jámy,“ vypočítává náměstek ředitele parku Pavel Hubený.

Doušek na plodnost

Chodník vybudovali pracovníci parku za zhruba dva týdny. „Otevřený bude jen přes letní sezonu a je určený pouze pro pěší,“ pokračuje František Krejčí.

Vozíčkáři, kteří zastaví u bariérové stavby, klikatého stoupajícího chodníku se spoustou schodů, však mají smůlu. S nimi se tu jaksi nepočítalo. „Tahle stavba je asi největší novinkou letošní sezony,“ pokračuje tisková mluvčí parku Jana Zvettlerová.

„Je součástí nové naučné stezky nazvané Fenomény horské přírody, která končí u jednoho z pramenů Vltavy. Ten je vzdálený asi 60 metrů od modré turistické trasy Kvilda – Prameny Vltavy.“

U slavnostního otevření chodníku nemohli chybět ani zástupci zdejší samosprávy. „Místní sem chodívali pro vodu, která má léčivé účinky, a věřím, že sem budou teď chodit s lahvemi daleko více,“ řekl starosta Václav Vostradovský. „Takhle zpřístupněné prameny jsou určitě novou nabídkou pro turisty. Ročně Kvildu navštíví 750 tisíc až 900 tisíc lidí a polovina zamíří sem, k pramenům české nejznámější řeky,“ dodává starosta. „Pověst vypráví, že kdo se z pramene napije, do roka zplodí dítě,“ doplňuje členka obecního zastupitelstva Kvildy Jiřina Klímová.

Někteří cyklisté, kteří se mezitím objevují na konci chodníku u koryta s pramenitou Vltavou, se po jejích slovech usmějí a s o to větší radostí ochutnávají vodu plnými doušky.

„Voda je vynikající,“ pochvaluje si Hana Nosková z Jindřichova Hradce, která se s manželem Vladimírem a dvěma dětmi dostala k pramenům mezi prvními.

„Těším se na vodu,“ svěřuje se devítiletý Jakub Nosek a přiznává, že ho po jízdě na kole trochu bolí nohy. Podobně je na tom i mladší sestra Julie, která se vrhá po naplněném hrnečku.

„Je dobrá a studená,“ libuje si další cyklistka Radka Silhánová. „Jedeme z Horské Kvildy přes Modravu, moc se nám na Šumavě líbí,“ říká nadšeně.

„Nevěděli jsme, že se dneska otevírají tyhle skutečné prameny Vltavy,“ kroutí hlavou její kamarád z turistického peletonu, padesátiletý cyklista Miroslav Kopecký, který také přijel ze severočeského Huntířova na dovolenou.

„Ještě tady chybí naražený sud, to by byla skutečná třešnička na dortu,“ žertuje.

„Vodu nepiju, ale umyl jsem si obličej,“ směje se, když sestupuje dolů k cestě.

Dole zatím sesedají z kola další lidé, kteří jsou zvědaví na nové lákadlo.

Šance pro vozíčkáře

Skutečné prameny Vltavy zažívají první nápor, ale ty staré zůstanou tam, kde jsou na ně turisté zvyklí. K nim stále poteče položenou hadicí voda z pramene, který teď nově otevřeli turistům.„Kvůli vozíčkářům a méně pohyblivým lidem jsme je nechali, aby mohli obdivovat aspoň ty,“ dodává František Krejčí. A proč by ne, vždyť pramenů Vltavy jsou stovky.

Přijeďte se podívat a ochutnat. Co kdyby pověsti nelhaly.

Naučná stezka Naučná stezka Fenomény horské přírody, která končí u jednoho z pramenů Vltavy, byla slavnostně otevřena v pátek 2. července. Návštěvníci se na ní dozvědí mnoho zajímavého. „Naučná stezka vede po celé délce cesty. Lidé se dozvědí více o zdejší přírodě – jak se vyvíjela, jak vypadá dnes a jak se bude vyvíjet v letech budoucích. Nedílnou součástí stezky budou informační tabule o zdejší flóře – rostliny pak mohou návštěvníci vidět i podél cesty,“ vypočítává mluvčí šumavského parku Jana Zvettlerová. „V horní části stezky informujeme, jakým způsobem ovlivňují lidé, vítr i kůrovec šumavské lesy.“