Zobrazení zdroje stránky Turisté se těžko dovolají pomoci

{{MediaBankArticle
|Title=Turisté se těžko dovolají pomoci
|Author=Tomáš Nováček
|Date=2002-01-21
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Na Šumavě nejsou střediska, odkud by si mohli lidé přivolat například lékařskou pomoc

V Národním parku Šumava chybějí záchytné body, odkud by si mohl člověk v případě nouze přivolat pomoc či se jen ukrýt před špatným počasím. Jedno takové by chtěl vybudovat u Plešného jezera starosta Nové Pece.

Nová Pec – Kopcovitý a strmý terén v okolí Plešného jezera je pro turisty nebezpečný a tomu by mělo odpovídat i technické zázemí. Po nedávné zkušenosti s evakuací staršího německého turisty od Stifterova památníku dolů k cestě to prohlásil na zasedání Rady Národního parku Šumava starosta Nové Pece Jan Jelen. „Je tragédie a ostuda národního parku, že na Plešném jezeře si není ani kam dojít na záchod a zatelefonovat,“ řekl doslova. Současný srub na břehu jezera, kde mají zázemí strážci národního parku, není podle novopeckého starosty dostačující. Přitom podle pracovníků parku to byl právě starosta Jelen, kdo bránil jeho výstavbě z titulu vlastníka pozemku. „Třikrát nám to zamítl,“ potvrdila Jaroslava Martanová ze Správy Národního parku Šumava. Výstavba dalších záchytných stanovišť v parku však podle ní nepřipadá v úvahu. „To bychom je museli postavit po celém parku,“ uvedla. V lokalitě u Plešného jezera se podle ní navíc pohybují během sezony celý den strážci. Mimo sezonu musejí být turisté opatrnější. Šumava je opravdu v některých částech tak málo osídlená a vybavená, až je, zejména v zimě, nebezpečná. Hlavně z pohledu rodinné turistiky. Tvrdí to renomovaný a vášnivý turista, ředitel jihočeského krajského úřadu Jan Stráský. Sám má Šumavu natolik prošlápnutou, že je možné jeho názor brát za bernou minci. „Pro stánek na Plešném jezeře zrovna nejsem, ale domnívám se, že jsou na Šumavě úseky, kde je občerstvení a tím pádem i možnost první pomoci velmi daleko od sebe. Například prostory mezi Strážným a Kvildou,“ řekl Stráský. Podle něj sice udělali lidé z národního parku za poslední roky pro turisty kus práce výstavbou malých přístřešků proti větru, ale určitě by se našla místa, kde by se mohlo postavit něco, co by bylo jak vkusné, tak účelné. „Udělalo by to Šumavu vstřícnější,“ podotkl Stráský. Záchytný bod u Plešného jezera si ovšem dovede docela dobře představit i předseda Rady Národního parku Šumava František Urban. „Myslím, že podobné přístřešky pro první pomoc či jen pro odpočinek by bylo dobré na takovýchto exponovaných místech vybudovat,“ řekl. Úkryt před nepříznivým počasím, možnost malého občerstvení či šance na telefonické přivolání pomoci. Jakýsi stánek pro turisty přímo u Plešného jezera by nebyl k zahození ani podle Jiřího Oupického z Horské služby. „Určitě by to přispělo k lepšímu zdravotnímu zajištění turistů,“ řekl. Telefonické spojení v případě potřeby by podle něj ale stejně musel zajišťovat člověk s mobilním telefonem. „A mobilních telefonů už je dneska mezi lidmi hodně. Já navíc u každého odpočívadla vylepuji telefonické spojení přímo na mě,“ připomněl muž z Horské služby. Přesto by se podle něj turistům určitě hodila přímo u jezera malá hospůdka s možností nouzového přespání, jaká zde fungovala ještě před II. světovou válkou. Klasickým případem takového exponovaného a odlehlého místa je Březník, ležící sedm kilometrů od Modravy. Správa parku zde dokončuje rekonstrukci bývalé hájenky, kterou předělává na informační středisko. „Březník je historický objekt. Na zelené louce bychom něco takového nestavěli,“ upozornila Martanová.