Zobrazení zdroje stránky Uzavření části Šumavy potrvá o něco déle

{{MediaBankArticle
|Title=Uzavření části Šumavy potrvá o něco déle
|Author=Eva Kastnerová,
|Date=1996/10/16
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
}}
Vimperk - Omezení v turisticky atraktivní části Modravských slatí šumavského národní parku, kde jsou od konce července kvůli likvidaci kůrovce uzavřeny některé stezky, potrvá o něco déle, než se původně předpokládalo. Vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava počítalo s jejich otevřením na konci října, v důsledku příznivého počasí to však bude zřejmě trvat déle. "Nemohli jsme vědět, že bude tak pěkně. Na likvidaci dřeva proto budeme dělat do té doby, než napadne sníh. Pak musí přestat létat vrtulníky," vysvětlil ředitel parku Ivan Žlábek. Dodal, že s příchodem sněhu turistické stezky otevřou především pro lyžaře. Vedení národního parku část Šumavy uzavřelo kvůli bezpečnosti lidí. Při odvozu napadeného dřeva se totiž kromě těžké lesní a dopravní techniky používají vrtulníky. "Nemůžeme si dovolit, aby byl někdo při odvozu dřeva zraněn," prohlásil Žlábek. Odmítl tvrzení některých ekologických iniciativ, že oblast Modravských slatí uzavřeli kvůli tomu, aby lidé neviděli, jak stroje ničí tamní přírodu. "Místa, kudy se dřevo vozí, jsou skutečně rozježděná, ale okamžitě po skončení prací se za značné peníze upravují, aby nebylo poznat, že se tam něco takového dělo," prohlásil Žlábek. Ekologové vedení národního parku také vyčítají, že se proti kůrovci vůbec zasahuje. Kácení a odvoz napadených stromů považují za zbytečné, protože si podle nich příroda s tímto broukem pomůže sama. "Jeho úlohou je odstranit všechny oslabené stromy, a umožnit tak přežití těm nejodolnějším. Jedná se o přirozený výběr," řekl například o kůrovci Jiří Koreš z hnutí Duha Šumava. Pracovníci parku však oponují tím, že s kůrovcem si pomůže jen takový les, který nebyl uměle vytvořen. Takových lesů je však na Šumavě necelých devět tisíc hektarů. "Souhlasím, že kůrovec se nemá likvidovat v přírodním lese, do kterého člověk žádným způsobem nezasahuje. Ve značné části parku je však situace zcela jiná," dodal Žlábek. Razantní postup proti kůrovci schválili v minulých dnech i členové vědecké rady Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, která je poradním orgánem této instituce. Kůrovcová kalamita se netýká jen šumavských lesů, ale i dalších oblastí tuzemska i zahraničí. Proti tomuto škůdci se však na Šumavě zatím příliš nezasahovalo. Situace se změnila až s příchodem nového vedení parku. To označilo za hlavního viníka kůrovcové kalamity své předchůdce a jejich chybná rozhodnutí. Od počátku letošního roku bylo na Šumavě vytěženo zhruba 150 tisíc metrů krychlových zničených stromů. Nejvíce v oblasti Modravy a Stožce. Pracovníkům parku zbývá zpracovat ještě více než sedm tisíc kubíků napadených kmenů.