Zobrazení zdroje stránky Výskyt vlčice na Šumavě zoologové zpochybňují

{{MediaBankArticle
|Title=Výskyt vlčice na Šumavě zoologové zpochybňují
|Author=ČTK
|Date=2010-09-06
|Source=Prachatický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Vimperk (Prachaticko) – Údajný výskyt vlčice s mláďaty na Šumavě, o kterém informoval ředitel národního parku Šumava František Krejčí, zoologové zpochybňují. Myslivec, který o něm před dvěma týdny uvědomil jednoho ze strážců parku, tvrdil, že vlčice k němu přišla na 20 metrů. Podle zoologa parku Pavla Šustra to je velmi nepravděpodobné. Sám se o tom dozvěděl z internetu. Šumava je ale vhodným teritoriem pro vlčí smečky, řekl ČTK

Myslivec vlčici podle strážce parku Petra Šraila údajně viděl v oblasti Hartmanicka. Ptal se ho, zda v národním parku nevypustili vlky. Zvíře strážci popsal. Uviděl ho prý při pochůzce v lese se dvěma mláďaty. Jedna z nejplašších šelem žijící skrytým životem k němu přišla na 20 metrů, tvrdil. Ke všemu nebyl v lese sám. Zda je to myslivecká latina, prý Šrail, nezjišťoval, vše nahlásil řediteli, aby údaje v dané oblasti prověřili zoologové. Lesníci i strážci se teď mají podle Krejčího zaměřit na sledování stop. 

„V období od roku 1990 do současnosti byl vlk na české straně Šumavy pozorován asi v 70 případech, další pozorování jsou doložena i z její rakouské i bavorské části,“ uvedl Šustr. Nejbližší současné populace vlka jsou ve slovenských Karpatech, v oblasti severovýchodního Polska a v severovýchodním Sasku. Odtud by tedy hypoteticky mohla vlčice přijít na Šumavu. 

Vlk je sociálně žijící zvíře, sdružuje se do smeček. Smečky mají příbuzenský základ, typická velikost smečky je až pět jedinců. Velikost území, které využívá vlčí smečka ke svému životu, se pohybuje okolo 150 až 300 kilometrů čtverečních. Na území současného NP Šumava by tedy mohly žít pohodlně dvě vlčí smečky, čítající dohromady až deset jedinců. 

Z 83 procent se vlci živí jelením masem, případně srnčím a kančím. Jeden vlk uloví až 80 jelenů za rok. Myslivci ročně na území parků Šumava a Bavorský les zastřelí kvůli ochraně lesa 800 kusů jelení zvěře. Zdá se, že absence vlka v současném šumavském ekosystému je zřejmá. Problémem by byla izolovanost smečky od dalších populací a zejména míra ochoty veřejnosti akceptovat návrat šelem na území národních parků, dočtou se zájemci na www.npsumava.cz. 

Vlk obecný byl běžným druhem obývajícím Šumavu ještě v 18. století. Poslední ulovený vlk má pomníček v revíru Lipka z 2. prosince 1874. Nová pozorování vlků na Šumavě jsou zaznamenána od 70. let minulého století.