Zobrazení zdroje stránky Vědci žádají Špidlu, aby vyřešil spor o kůrovce

{{MediaBankArticle
|Title=Vědci žádají Špidlu, aby vyřešil spor o kůrovce
|Author=Marek Kerles
|Date=2003-02-10
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Až k předsedovi vlády se dovolávají někteří čeští vědci, kteří nesouhlasí s kácením kůrovcem napadených stromů v nejpřísněji chráněných zónách Šumavy. Špidla vyslechl obě strany sporu, ale za pravdu zatím nedal ani jedné z nich.

České Budějovice – Správa národní parku Šumava (SNPŠ) letos opět požádala ministerstvo životního prostředí o souhlas s kácením stromů v takzvaných prvních zónách Šumavy, v nichž je jinak ze zákona jakýkoliv lidský zásah vyloučen. Stejně jako v minulých čtyřech letech se totiž správa parku domnívá, že jedině pokácením stromů napadených kůrovcem zabrání rozšíření kůrovcové kalamity i do dalších oblastí parku. Nejen ekologičtí aktivisté, ale i část českých vědců podobný postup dlouhodobě kritizují. Kácením totiž podle nich vznikají v nejcennějších oblastech Šumavy rozsáhlé holiny, které otevírají cestu větru a přispívají k vyvracení a lámání i zdravého smrkového porostu. Holiny se tak údajně rozšiřují a pomalu mění šumavské pralesy v holou pláň.

Schůzka s premiérem

„Kritizoval jsem ekologické aktivisty za to, že se předloni přivazovali v pralese Trojmezná ke stromům, aby zabránili jejich pokácení. Dnes musím dát aktivistům za pravdu,“ řekl ředitel Entomologického ústavu akademie věd v Českých Budějovicích František Sehnal. Ve snaze zastavit údajnou devastaci Šumavy vědci minulý týden pozvali premiéra Vladimíra Špidlu, aby vyslechl obě strany sporu o Šumavu a případně pomohl změnit přístup vedení parku. „Pan premiér jen mlčel a poslouchal. Nic jiného ale zatím samozřejmě ani dělat nemohl,“ uvedl Sehnal. Jaký postup proti kůrovci vědci navrhují? Kdyby údajně SNPŠ v pralesích nekácela, část stromů by každopádně uschla a odumřela. Pod ochranou jejich pahýlů by však měl údajně větší šanci na přežití nový les, který na otevřených holinách těžko odolává větru. Entomologický ústav proto požaduje, aby ministr životního prostředí Libor Ambrozek kácení v pralesích zamítl. „Poláci v Tatrách nekáceli, stejně tak Němci v Bavorském parku a kůrovec je tam na ústupu,“ uvedl Sehnal. Správa národního parku Šumava nicméně premiérovi zopakovala zcela opačné argumenty. „Kácením napadených stromů v prvních zónách jsme zabránili tomu, aby brouk sežral dalších třicet tisíc hektarů lesa,“ řekl mluvčí SNPŠ Zdeněk Kantořík. Šumavu podle něj nelze posuzovat stejným metrem jako jiné národní parky v Evropě. Málo odolný smrkový porost byl totiž na Šumavě podle něj uměle vysázen po katastrofálních polomech a kůrovcové kalamitě ve druhé polovině 19. století. A nemocnému lesu, který stvořil člověk, musí údajně zase člověk pomoci k vyléčení. Pokud by podle něj správa nechala šumavské pralesy svému osudu a čekala, jak si s broukem poradí sama příroda, parku by hrozila mnohem rozsáhlejší devastace.

Kdo vyřeší dlouholetý spor?

Dlouholetý spor o Šumavu, do kterého vědci zapojili i premiéra Špidlu, by přitom mohl vyřešit celosvětový Svaz ochrany přírody, jehož zástupci na podzim navštívili park. I když zveřejní údajně výsledky své studie v nejbližší době, už dnes je jisté, že minimálně jedna strana sporu s nimi nebude spokojena.