Zobrazení zdroje stránky Vědci podpořili zavedený způsob likvidace kůrovce v Šumavském parku

{{MediaBankArticle
|Title=Vědci podpořili zavedený způsob likvidace kůrovce v Šumavském parku
|Author=Vlaďka Hradská,
|Date=1998/04/03
|Source=Zemské noviny
|Genre=tisk
}}
Do nejcennější první zóny nebude mít ani nadále těžká technika přístup

Vimperk - Mimořádně svolaná vědecká sekce Rady N árodního parku Šumava doporučila v minulých dnech vedení parku diferenciovaný postup při likvidaci kůrovce na Šumavě. Odborníci se shodli v názoru, že v první, nejcennější zóně o rozloze 8841 ha, se může provádět pouze nedestruktivní ochrana lesa před kůrovcem, která není spojena s těžbou. Ve druhé zóně je možné likvidovat nebezpečného brouka pomocí těžby napadených stromů.

Vědci tak nepřímo potvrdili správnost způsobu likvidace škůdce, který již od roku 1995 správa parku propaguje, a střetává se proto s negativním postojem aktivistů Hnutí Duha a dalších ekologických skupin. "V první zóně by měly probíhat jen přirozené přírodní procesy. Nebráníme se pokládání lapačů a feromonových lapačů, které jsme vedení parku doporučili," vyjadřuje stanovisko vědců prof. Miroslav Stolina z VŠLD ve Zvolenu. Metody, při kterých je kůrovec lákán na předem zvolené místo prostřednictvím lapače nebo záměrně položeného lapače a pak zlikvidován, jsou poměrně účinné a staré více než 160 let. Ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek přijal výsledky jednání vědecké rady, která je poradním orgánem parku, s uspokojením. Vědci totiž potvrdili již zavedené praktiky, podle kterých je těžba v první zóně vyloučena. Míní, že vše je vhodné nechat přirozenému vývoji i za cenu mrtvého lesa a nevzhledných holin. Zatímco ve druhé zóně, rozkládající se na téměř 56 tisíc hektarů, je razantní těžba možná. "Vědecká rada byla svolána proto, aby potvrdila stávající způsob boje proti kůrovci nebo navrhla nový postup a my měli dostatek času návrh realizovat. I když její doporučení není závazné, správa parku je bude respektovat. Už proto, že se v zásadě shoduje s naším stanoviskem," poznamenává Žlábek. Připouští však také, že umístění lapačů v I. zóně zřejmě vyvolá záporné reakce ekologických aktivistů, kteří jakýkoliv zásah člověka v této části Šumavy odmítají. I když se kůrovec dal již loni na ústup, není podle vědců důvod k předčasnému optimismu. Nejkritičtější situace je nyní v okolí jezera Laka a v hraničním pásu od Třístoličníku přes Trojmeznou až na Smrčinu. Z nových čísel je sice patrný vývoj k lepšímu, ale na otázku, zda na Šumavě nastala stagnace kůrovce, se jednoznačně odpovědět nedá. "Stav kůrovce může náhle zásadně ovlivnit mnoho činitelů, jako je vítr nebo sucho. Žádná z metod není stoprocentně účinná. Může se omezit populace kůrovce, nelze jej však zničit. Ani to není naším záměrem. Cílem je, aby se snížil jeho počet na únosný stav a ten pak byl udržován přirozeným odporem přírody," připomíná prof. Stolina.