Zobrazení zdroje stránky Vědecká rada schválila současnou těžbu

{{MediaBankArticle
|Title=Vědecká rada schválila současnou těžbu
|Author=jtb, bá
|Date=1996-10-11
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



Na Šumavě nejde použít německý postup při likvidaci přemnoženého kůrovce

O nebezpečí kůrovce a možnostech likvidace pro Šumavu tolik nebezpečného brouka, který podle některých zdrojů dokázal zničit již několik tisíc hektarů lesa v oblasti Modravy a Stožce, jednala včera ve Vimperku za velkého zájmu novinářů vědecká a regionální rada Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Zájem novinářů potvrdil, že společně s těžbou zlata je velikostí malý brouček, lýkožrout smrkový a lesklý, tím, o čem veřejnost hovoří na Šumavě nejčastěji. Po chodbách Správy se proto celý den tvořily dvojice a hloučky novinářů, kteří doslova odchytávali jednotlivé účastníky jednání, aby získali co nejvíce hlasů a názorů. Vědecká rada Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava dala včera požehnání postupu, který vedení Správy zvolilo při řešení kůrovcové kalamity v šumavských lesích. Její členové, až na výjimky v názorech na rozsah současné těžby, považují váhání bývalého vedení Správy za jednu z hlavních příčin dnešního stavu a zásah člověka za nutný. Vědecká rada se vlastně usnesla na tom, že těžba začala mnoho minut po dvanácté.

Ředitel Správy Ing. Ivan Žlábek na začátku tiskové konference, která proběhla na šumavské poměry za skutečně mimořádného zájmu sdělovacích prostředků, řekl, že rozdílů mezi lesními kulturami na německé a naší straně je mnoho, a tak argumentoval proti těm odpůrcům lidského zasahování do věcí přírody, kteří poukazují právě na to, že Němci situaci s přemnoženým kůrovcem řeší, respektive neřeší ve shodě s písňovým textem: „Nech brouka žít…“

Ing. Žlábek řekl, že hlavní rozdíl je v poloze, neboť na německé straně jde vlastně o jižní svah Podunajské nížiny, lesy jsou položeny níž a jsou v nich zastoupeny listnaté stromy, které na naší straně, vzhledem k nadmořské výšce nad tisíc metrů, samozřejmě chybí. V podstatě také dost dobře nikdo neví, odkud se vzal málo odolný genofond smrkových porostů, které jsou pro lýkožrouta smrkového i lesklého snadnou kořistí.