Zobrazení zdroje stránky Většinu obyvatel Srní živí turistický ruch

{{MediaBankArticle
|Title=Většinu obyvatel Srní živí turistický ruch
|Author=Klatovský deník
|Date=2009-05-19
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=Ivana Pěčová
}}
Srní – V další části seriálu U vás na návštěvě jsme zavítali na Šumavu, do Srní O životě obce jsme si povídali se starostkou Ivanou Pěčovou.

*Můžete nejdříve v krátkosti představit Srní?

Obec Srní byla založena kolem roku 1710, původně to byla dřevorubecká osada. Obec se postupně rozrůstala, přibývala další šumavská řemesla. V současnosti má Srní 255 obyvatel, kteří působí hlavně v oblasti turistického ruchu.

*Jakou infrastrukturu obec nabízí svým občanům?

Infrastruktura je zaměřena zejména na návštěvníky v hotelích, penzionech, autokempu a v soukromí. Je zde zhruba dvanáct set lůžek, pro občany toho však příliš není. Je tady pouze obchod s potravinami a jedna místní hospoda, pak už jen restaurace v hotelích a penzionech. Výběr není příliš velký ani pro turisty, chybí zde infrastruktura jako kupříkladu vinárna, bistro, cukrárna, nebo třeba pizzerie. Na druhou stranu je těžké najít někoho, kdo by takový podnik provozoval, protože turistická sezona trvá maximálně čtyři měsíce a po zbytek roku se takový podnik těžko uživí. Podařilo se nám před dvěma a půl roky získat bankomat, už druhým rokem také plánujeme výstavbu čerpací stanice. V současné době už máme investora, momentálně jsou malé zádrhely s odvoláním hotelů, ale doufáme, že se vše vyřeší. Čerpací stanice bude pro vybavenost obce přínosem, nejbližší jsou totiž v Kašperských Horách a Dlouhé Vsi, což je poměrně daleko a v zimě jsou těžko dostupné. Důležité je, že zde funguje škola a školka. Máme samozřejmě málo žáků, takže doplácíme na výjimku, ale školu chceme udržet. Je to sice finančně náročné, ale je nepředstavitelné, že by prvňáčci dojížděli až do Kašperských Hor.

*Které investiční akce se podařilo v poslední době dokončit?

Díky dotacím se nám podařilo udělat hodně. Získali jsme dotaci na nový vodovodní řad v Mechově a Pod lesní školkou.V těchto lokalitách a v lokalitě Pod Spáleným vrchem nyní také budujeme kanalizaci. Dále opravujeme čistírnu odpadních vod, dokončili jsme renovaci úpravny vody. Podařilo se nám získat také dotace na opravy místních komunikací. Nově jsme vyasfaltovali cestu k hotelu Vydra a komunikaci ve Starém Srní, opravili jsme komunikaci k vodojemu a část komunikace u plavebního kanálu. Ve spolupráci s národním parkem jsme vybudovali novou cyklostezku, která začíná kousek za odbočkou na Staré Srní a vede až k plavebnímu kanálu. Z této cyklostezky jsme pak udělali i nový pěší okruh, který ústí na asfaltovou silnici ve Starém Srní. Z dotace jsme také vybudovali Vzpomínkový park na místě bývalého zrušeného hřbitova s takzvaným Stolem smíření, což je žulová deska rozdělená na tři kusy, které symbolizují, že to, co bylo kdysi násilím roztrženo, se dnes spojuje. Z dalšího dotačního titulu jsme opravili objekt č. p. 106, takzvanou „Bartošku“, kde 1. července budeme otevírat infocentrum a Czech point. Z dotace od Plzeňského kraje jsme vybudovali část veřejného osvětlení v lokalitě Pod Spáleným vrchem, doplnili jsme několik lamp ve Starém Srní a opravili jsme jednu lampu v Mechově.

*A jaké jsou další plány?

V říjnu 2008 jsme podali dalších pět žádostí o dotaci, z těch nám bohužel nevyšla ani jedna. Bylo tam tepelné čerpadlo pro školu a školku, kde v současnosti topíme propanem z podzemních nádrží, což je velice drahé. Žádali jsme o dotaci na výměnu netěsnících oken v požární zbrojnici a další tepelné čerpadlo jsme chtěli pro nové infocentrum v „Bartošce“. Nejvíce nás trápí, že jsme nedostali dotaci na opravy budovy bývalé fary, ve které plánujeme nový obecní úřad. Faru jsme získali od církve, je to krásná přes dvě stě let stará budova, ovšem neudržovaná a zchátralá. Nový obecní úřad plánujeme bezbariérový, nyní sídlíme ve druhém patře, což je zejména pro seniory problém. Úspěšní jsme nebyli ani s žádostí o dotaci na opravy dalších tří komunikací. Zajímavá je zkratka ze Starého Srní k silnici na Modravu, další dvě byly místní komunikace v Srní. O těchto pět dotací budeme žádat znovu. Dále plánujeme výstavbu nové víceúčelové nádrže s rekreační plochou a sportovištěm a už jsme zadali projekt na přeměnu prostranství od Vzpomínkového parku kolem celého kostela až na náves na pěší zónu. Podali jsme také žádost o dotaci na novou hasičskou cisternu. Od ministerstva vnitra jsme obdrželi příslib na dva půl milionu korun, o dalších dva až dva a půl milionu jsme požádali Plzeňský kraj. Celková hodnota auta bude zhruba šest milionů korun, takže, pokud by nám Plzeňský kraj přispěl, ten zbývající milion bychom již splatili. Další velkou bolestí je kulturní památka Antýgl, což je, v této velikosti, na celé Šumavě jediný zachovalý Královácký dvorec (Králováci byli osadníci, kteří od 12. století střežili hranici a zlaté doly, byli podřízeni přímo králi – pozn. red.). Dvorec je starý více než dvě stě let a je zcela zchátralý. Máme už zpracovaný základní projekt na opravu, jednáme s památkáři a s Národním parkem Šumava a chceme objekt zrekonstruovat, samozřejmě v tomto původním stavu tak, aby mohl být celoročně v provozu. Naším přáním je, aby byl Antýgl zapsán i do seznamu UNESCO. Projekt bude ovšem finančně velmi náročný, odhadem zhruba šedesát až sedmdesát milionů, takže realizace projektu bude možná pouze se získanými dotacemi.

*Jak obec spolupracuje s místními spolky?

V Srní fungují dobrovolní hasiči a Sdružení občanů Srní. Obec a hasiči se prolínají, většina zastupitelů, včetně mne, je u hasičů, takže je v podstatě jedno, jestli pořádají akci hasiči nebo obec. Podobné je to i u akcí Sdružení občanů Srní. Jsme prostě malá obec, takže spolky a obec se prolínají a spolupracují dobře.

*Jak to vypadá s kulturním životem Srní?

Kulturní život organizují právě hasiči, Sdružení občanů Srní a obec, nesmím zapomenout ani na Národní park Šumava. V průběhu roku pořádáme lesácký bál, maškarní bál pro dospělé, maškarní bál pro děti a hasičský bál. Známá je už také tradiční srpnová srnská pouť, nechybí ani akce školy, například mikulášká besídka, nebo výstavy výtvarných prací dětí. Pořádáme také dětský den a drakiádu, nedávno jsme měli rej čarodějnic, kulturních akcí máme prostě poměrně dost.

*Jak to vypadá s pracovními příležitostmi v obci?

V minulosti pracovala většina obyvatel na zemědělské farmě a v lese. Farma je nyní zavřená, práce v lese po založení Národního parku Šumava také ubylo, takže většina obyvatel pracuje v oblasti turistického ruchu. Pracovní příležitosti nabízí i národní park, který nyní vypisuje na práci takzvané minitendry, ve kterých se občané ucházejí o práci. Tyto minitendry ovšem nejsou příliš šťastná věc, někdy to vyjde a někdy ne, občané mají práci třeba na jeden a půl měsíce a neví, co bude dál. Nějakou práci v NPŠ tedy lidé dostali, ale trvají obavy, zda jí bude dost. Potřebovali bychom, aby místní obyvatelé byli pro práci v NPŠ upřednostňováni, s parkem jsem o tom i jednala, ale je to velmi těžké.