Zobrazení zdroje stránky Vlk žere a koza zůstává celá

{{MediaBankArticle
|Title=Vlk žere a koza zůstává celá
|Author=Ivana Harantová
|Date=2003-09-10
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava – Vlk se nažral a koza zůstala celá – tak se dá s trochou nadsázky popsat nynější situace v první zóně ochrany přírody Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Prameny Vltavy. Správa parku tam totiž chrání smrkové porosty před masivním napadením kůrovcem, aniž by přitom padl jediný strom. Na počátku srpna vyslalo Hnutí Duha do této první zóny své hlídky, které měly sledovat, zda se u pramene nekácí. Správa parku tam totiž v červenci zásahy povolila. Hlídky zjistily, že v lokalitě už se skutečně kácet začalo, a tak se ekologové rozhodli, že na místě zahájí blokádu, aby kácení zabránili. Správa parku poté oznámila, že do porostu dělníky nevyšle a kácení dočasně zastaví. Obě strany se následně dohodly, že vyčkají rozhodnutí ministerstva životního prostředí, k němuž se Hnutí Duha proti kácení odvolalo. Koncem minulého týdne správa parku přišla s řešením, které v Evropě pravděpodobně nemá obdoby: smrky napadené kůrovcem nekácí, nýbrž je vstoje odkorňuje, a zárodky žravého brouka tak ničí. „Tímto způsobem správa postupuje na třech ač čtyřech hektarech těsně u státní hranice, zhruba pět set metrů za pramenem Vltavy. Celá první zóna má rozlohu sedmašedesát hektarů, přičemž přes šedesát hektarů tvoří smrková monokultura. Správa parku respektuje stanovisko expertů, které do první zóny pozvalo ministerstvo životního prostředí, a přislíbila, že se bude řídit i rozhodnutím ministerstva,“ říká mluvčí správy Zdeněk Kantořík. Stromy ve zmiňované lokalitě jsou však podle něj masivně napadené kůrovcem, který tam zalétá z bezzásahové jádrové zóny sousedního Národního parku Bavorský les. „V každém napadeném smrku jsou desítky tisíc brouků,“ podotýká Kantořík.

Protože správci parku se obávají rozšíření kůrovce v okolních porostech a zároveň přistoupili na to, že u pramene je nepřípustné kácení, rozhodli se oloupat stojící smrky, nikoli až poražené kmeny. „Na místě pracuje firma specializovaná na výškové horolezecké práce. Pomáhají i studenti lesnických škol v Písku a Vimperku, pro něž je lezení po stromech součástí výuky, především kvůli sběru šišek,“ vysvětluje Kantořík. Upřesňuje, že oloupání stromů přeruší vývojové stadium kůrovce, během něhož se z larvy stává kukla. „Ty stromy už jsou v podstatě mrtvé, kůra by z nich opadala; oloupání jenom uspíší jejich uschnutí. Kdyby v kůře stromu bylo jen deset dvacet závrtů, zřejmě by oloupání nebylo technicky vůbec možné, ale vzhledem k tomu, že jich tam je obrovské množství, to jde poměrně dobře. Nyní je z tisícovky napadených stromů oloupáno asi sto čtyřicet,“ konstatuje Kantořík. Dodává, že pokácení a odkornění jednoho stromu přijde zhruba na tři sta korun, oloupání stojícího smrku přibližně na pětistovku. „Protože jde o tisíc stromů, bude oloupání stát asi o dvě stě tisíc víc, než správa plánovala. Nejde tedy o tak horentní sumu, kvůli které bychom riskovali ohrožení okolních porostů,“ uzavírá Kantořík. Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha, však snahou správy parku není příliš nadšen. „Nedestruktivní zásah je samozřejmě lepší, než kdyby u pramene vznikla holina, ale pořád je to věc, která je v rozporu s posláním první zóny. Ta by měla zůstat bezzásahová. Navíc se nabízí otázka, proč k tomuto způsobu boje s kůrovcem správa nepřikročila dřív, aby zabránila vzniku holin na jiných místech,“ není jasné Bláhovi.