Zobrazení zdroje stránky Weiger: Metoda boje proti kůrovci destabilizuje lesy

{{MediaBankArticle
|Title=Weiger: Metoda boje proti kůrovci destabilizuje lesy
|Author=Milan Kilián
|Date=2007-04-11
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
„Vyvazení a prodej dřeva z parku je prohresek,“ je přesvědcen odbornik ze SRN

Železná ruda - Ze Šumavy brzy zmizi smrky. Suché stromy necháme ležet, neboť chrani nový porost. I takoveto názory zaznely v česko- bavorském informačním středisku v Železné Rude - Alzbetine na mezinárodním seminari na téma polomy v národních parcích a o tom, co bude následovat. Rec byla ponejvíce o Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les.

Už se nesmeji

Uvodni referat měl prezident německeho okruhu ochrany přírody Hubert Weinzierl. „Změny klimatu prinesou mnoha prekvapení,“ řekl. „Šumavský les budoucnosti bude vypadat jinak, budou ustupovat některé druhy stromu, jako například smrk.“ Upozornil také, že chráněné oblasti budou postupně nabyvat na důležitosti. „Na snemu v roce 1965, kde se projednavala vize chráněné lesní oblasti na území Československa, německa a Rakouska, se tomu ještě mnozi lidé smali. Dnes je to realita. Je však důležité, aby do vzniku velkých ochranarských projektu byli zapojení všichni účastníci.“

Nerušit území

Předseda bavorského Bund Naturschutz Hubert Weiger zdůraznil, že na území Národního parku Bavorský les musí být i v rozsirene části parku zachovana na převažne části území nerusena dynamika přírodních procesu. „Biomasa musi zůstávát v národním parku, její vyvazení a prodej je trvaly prohresek proti filozofii národního parku.“

Namnoží se brouk?

Na seminari vznikl i návrh pro zpracování kalamity po orkánu Kyrill, který na území sousedního bavorského parku porazil 150 000 m3polomového dřeva (čtyřikrát méně než v Národním parku Šumava). „V jadrových a plánovaných jadrových zónách parku se dřevo zpracovávat nesmí,“ doporučil Weiger. „V případě zpracováváni je narušena půda a ohroženy chráněné druhy ptactva. Argument, že si tímto způsobem budeme v parku kůrovce umělé množit, není spravny. Přes ochranna opatření proti kůrovci dochází v lesích k plosnemu odumíráni smrku a tím i k dalšímu rozmnození kůrovce. Tradiční metody boje proti kůrovci znamenaji destabilizaci porostu a více polomů.“ Weiger navrhl lepší monitoring kůrovce v obou národních parcích už proto, že „rok 2007 může znamenat masivní rozmnození kůrovce nejen v lesích národních parku a tím pádem další ohrožení smrku.“

Složitá situace

Mezinarodne uznavany česky lesník Josef Fanta, který přes svou dlouholetou pedagogickou činnost v Holandsku patří ke znalcům Šumavy, podotkl: „V lesích Šumavy jsme svedky složite situace. Největší nebezpečí hrozí od jednostranných názoru, které se prosazuji jak v Česku, tak v Německu. Jednostranným názorum můžeme kontrovat jedine tím, že na svou stranu ziskame lidi. Součásti konzistentni pece o národní park musí být i systematicka práce s veřejnosti.“

Chránit přírodu

Fanta navrhl místo tradičních hesel o ochraně přírody ochranu přírody s člověkem a pro člověka podle hesla „Priroda pro lidi, lidi pro přírodu.“ lesník a zakladatel Národního parku Bavorský les Hans Bibelriether zdůraznil, že v lesích národního parku máme mít šanci pozorovat nejen zrození, ale i umíráni lesa. „Bohužel však stromy v našich lesích jsou pokácený dříve, než mohou zemrit. Rika se, že v našich lesích nemají mrtve stromy co dělat. Tím je však narušena stabilita porostu.“

Nechme je ležet

Vzaveru výzval Bibelriether k tomu, aby v národních parcích zůstaly v jadrovém území polomy ležet, protože, jak řekl, „lezici suché stromy chrani nový porost. Polom a kůrovec je metodou přírody jak z nestabilního lesa učinit stabilní přirozený les.“ Odbornik v cestovním ruchu Jaroslav Neuzil výzval: „Nespechejme s opravovaním lesu. vítr nám předlozil vyzvu: bude se to opakovat? Mnozi návštěvníci Šumavy se desi vývratů a uschlých stromů. To přece není les, jaký by měl být! říkají. To jsou ale pouze naše civilizacni meritka, jak by les měl vypadat. Aprespříští generace bude mít meritka jina. Bude se však na ne divat ještě stále stejna generace lesa.“

S využitím podkladu od Radovana Holuba