Zobrazení zdroje stránky Zásadní rozhodnutí o pomoci přírodě Šumavy bylo prý správné

{{MediaBankArticle
|Title=Zásadní rozhodnutí o pomoci přírodě Šumavy bylo prý správné
|Author=Jaroslav Vaněček,
|Date=1998/01/22
|Source=Zemské noviny
|Genre=tisk
}}
Němci raději jezdí k nám, neboť je omrzely procházky mrtvými lesy v Bavorsku

Vimperk - Přestože šumavské lesy dnes nesou viditelné stopy přestálé pohromy kůrovcové kalamity, některé ekologické spolky se stále domnívají, že těžba prováděná ve zdejší Chráněné krajinné oblasti (CHKO) by se měla zastavit. Podle jejich mínění si příroda od lýkožrouta smrkového pomůže sama.

"Jestliže bylo loni zapotřebí na 69 tisících hektarech Národního parku Šumava (NPŠ) proti předchozímu roku vytěžit o 72 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva méně a pro letošek předpokládáme další výrazný pokles, ukazuje se, že rozhodnutí o zásadní pomoci přírodě bylo správné," polemizuje s tímto názorem tiskový mluvčí Správy NPŠ a CHKO Zdeněk Kantořík. Podle jeho slov teorii o tom, že se příroda vyrovná s kalamitou sama, opustili už i v protilehlé části Šumavy v Německu, jejíž Správa Národního parku Bavorský les byla české straně dávána ekology za vzor. "Přístup ke kůrovci tam pozměnili kvůli tomu, že Němci nyní jezdí raději k nám. V jejich parku je totiž omrzelo dívat se na mrtvé kmeny, z nichž brouk vylétá všemi směry. To pochopitelně tamní podnikatelé pohostinských a ubytovacích služeb pocítili a dnes jsou už tři čtvrtiny místního obyvatelstva přesvědčeny o tom, že razantní zásah proti kůrovci je zapotřebí provést i u nich," tvrdí Kantořík. Z prodeje loni z jižní i západní části Šumavy vytěženého dřeva (115 tisíc kubíků kvůli kůrovci, 38 tisíc metrů krychlových povalil vítr, 22 tisíc kubíků činila výchovná těžba a přes tři tisíce kubíků těžba obnovní), které loni našlo z 92 procent odbyt v tuzemsku, je pak financováno zejména zalesňování a "nadstandardní" služby přírodě v podobě přibližování kmenů z lesů vrtulníkem. Podíl této služby ze vzduchu přitom loni vzrostl proti roku 1996 o plných 111 procent, na 24 270 kubíků. »Je nutno zdůraznit, že zásah proti kůrovci jsme vedli pouze ve druhých zónách Národního parku, první zóna zůstala nedotčena," říká Kantořík. Podle jeho slov je pro další vývoj lesních porostů Šumavy důležitým momentem její opětovné zalesňování. Proti roku 1996, kdy bylo zalesněno jen 309 hektarů vzniklých holin, to loni bylo už 757 hektarů. Tato plocha činí prakticky 1,1 procenta celkové výměry NPŠ.

ŠUMAVA se potáhla čerstvou sněhovou nadílkou, ale práce v lesích neustávají. Zima je totiž, kvůli menšímu riziku vzniku požárů, vhodná k pálení klestí a dalších zbytků kůrovcem postižených kmenů.